Pašeráci vyzbrojení noži a mačetami vedou Mayru Reyesovou a dalších 14 Kubánců čvachtajícími bažinami a řekami. Skupina se vleče moskyty zamořeným pralesem Dariénu na pomezí mezi Panamou a Kolumbií. Je to jediný úsek na spojnici mezi americkým severem a jihem, který vzdoruje stavitelům silnic, píše agentura AP.
Po třídenním pochodu skupina nakonec dosahuje úpatí strmé, houštím zarostlé hory. Tam se panamský doprovod oddělí a Kubáncům řekne, že kupředu musejí sami. "Myslela jsem, že dostanu infarkt," vzpomíná dvaatřicetiletá kadeřnice z Havany.
"Průvodci udělali jen to, že nás zavedli k hoře, kde jsme museli čekat, až padne noc." Po slezení hory skupina pochodovala ještě šest hodin k řece. Tam je zadržely panamské úřady a člunem je osm hodin vezly do města Yaviza, kde v Panamě začíná panamerická dálnice. Autem se pak dostali do zadržovacího centra ve městě Metetí.
Tam Kubánci zůstávají několik dní, dokud jim imigrační úřad nedá několikadenní povolení k dočasnému pobytu. Všichni ve skupině si ošetřují desítky moskytích bodnutí a také přemýšlejí o další cestě na sever.
Pozor na hady i obchodníky s drogami
Na tuhle náročnou novou trasu do Spojených států se stejně jako Reyesová vydávají stovky Kubánců. Překonávají přitom 135 kilometrů žhoucí tropické džungle, která dělí Kolumbii a Panamu.
Pochodují přes hory, propasti a bahnitým terénem, který se hemží jedovatými plazy, jaguáry, divokými prasaty, povstalci i obchodníky s drogami. A po tom všem je ještě čeká dalších 2 700 kilometrů přes šest zemí až do Spojených států.
Panamské imigrační úřady za první polovinu letošního roku zadržely v blízkosti hranice s Kolumbií už na 800 Kubánců, zatímco za celý loňský rok jich bylo 400. "V jediném týdnu jsme zadrželi asi 90 lidí," říká ředitel panamské pohraniční služby Frank Abrego.
Tisíce Kubánců se po dlouhá desetiletí snažily dosáhnout amerických břehů hlavně po moři. K překonání 150kilometrové Floridské úžiny mezi karibským ostrovem a USA používaly prosté vory. Mnoho z nich na této cestě utonulo a americká pobřežní stráž navíc mnohé uprchlíky zastavila ještě předtím, než dosáhli Floridy.
Většina Kubánců, kteří vstoupí na souš, už může v USA zůstat. Ti, které pobřežní stráž odchytí ještě na moři, putují zpátky do vlasti. Podle oficiálních amerických údajů bylo na moři zadrženo jen letos už přes tisíc Kubánců.
Cesta začíná v Ekvádoru
Kubánci proto hledají cesty do vysněné země po souši. Podle amerického celního a pohraničního úřadu téměř se téměř 90 procent kubánských imigrantů dostalo do USA po zemi, většinou přes Mexiko.
Trasa přes dariénský prales je nyní frekventovanější, protože Kubánci svoji pouť často začínají v Ekvádoru. Důvod je jednoduchý: prezident Rafael Correa v roce 2008 pro Kubánce zrušil vízovou povinnost.
"Jet do Ekvádoru je teď nejsnadnější způsob, jak odjet z Kuby," vysvětluje Andy Gomez, odborník na americko-kubánské vztahy při Miamské univerzitě. "Pro většinu je Ekvádor zastávkou, ale musejí mít peníze, aby se dostali do cílové země, tedy USA," upozorňuje Gomez.
Podle ekvádorských oficiálních statistik od roku 2007 až do letošního února legálně vstoupilo do andské země 106 371 Kubánců a 97 923 jich také legálně ze země odjelo. Není známo, co se stalo se zbývajícími 8 448 lidmi.
Mnozí Kubánci v Ekvádoru pracují, aby si našetřili peníze pro pašeráky, kteří je mají odvézt do Mexika na hranici s USA. Tuto cestu sdílejí s mnoha migranty ze Střední Ameriky, kteří procházejí územím ovládaným obchodníky s drogami a často čelí vydírání a únosům.
"Pořád jenom platím"
Jen málo jich překoná Darién, jednu z nejdeštivějších oblastí na světě. Při tamních stezkách a řekách žije jen několik tisíc indiánů, prales je tak hustý, půda tak bažinatá nebo naopak hornatá, že pokusy o přejetí autem nebo na motocyklu trvají týdny nebo i měsíce.
Už nejméně pět let dariénský pás používají pašeráci lidí, obvykle migrantů z Asie a Afriky, kteří sem na lodi připlují z Brazílie, vysvětluje panamský ministr bezpečnosti José Muliňo. Ale jejich počet klesá, od začátku roku bylo v oblasti zadrženo pouze 97 nekubánských migrantů.
"Od chvíle, co opustíte Ekvádor, musíte platit lidem, policii i imigračním úředníkům v Ekvádoru i v Kolumbii," vypočítává Mildred Moralesová. Tato 34letá zdravotní sestra z Havany od odchodu z Ekvádoru utratila za tři dny tisíc dolarů.
