Podle předsedy parlamentu byl nový šestasedmdesátiletý lídr Raúl Castro zvolen na pětileté období. Jeho prakticky prvními slovy po zvolení bylo ujištění, že se při všech klíčových rozhodnutích bude radit se svým jedenaosmdesátiletým bratrem. Tímto způsobem bude podle jeho slov nejlépe zajištěna kontinuita vlády i moci.
Fidel ovšem již dříve řekl, že jeho choroba je natolik vážná, že mu už nedovoluje každodenní pracovní vytížení. Nevyloučil ovšem nikdy, že bude jaksi zpovzdálí na režim dohlížet a prostřednictvím svých novinových článků se ho bude snažit udržovat ideologicky na výši.
První, kdo ve světě zvolení Raúla Castra přivítal, byl levicový venezuelský prezident Hugo Chávez, velký přítel a obdivovatel Kuby a jejího dosavadního lídra Fidela.
O tom, že parlament zvolí právě Raúla, se spekulovalo
Jednaosmdesátiletý Castro před volbou sám za svého zástupce nikoho výslovně neoznačil, ale i tak se dopředu spekulovalo, že by se jím mohl stát právě jeho o pět let mladší bratr Raúl. Toho Fidel po propuknutí zdravotních problémů před 19 měsíci pověřil dočasným vedením.
O hlavu menší Raúl sice nemá bratrovo charisma ani jeho řečnické schopnosti, mnohokrát se ale osvědčil jako dobrý manažer a během svého dočasného vládnutí učinil pár krůčků k reformám, ovšem jen ekonomickým.
A i když slíbil podepsat protokoly deklarace lidských práv, změny směrem k demokracii od něj čeká jen málokdo. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že Raúl Castro by mohl prosazovat ještě tvrdší politiku než v posledních letech jeho bratr.
Poslanci volili jednatřicetičlennou státní radu, z jejíchž řad poté vybírali předsedu, jenž je současně hlavou státu, předsedou vlády a vrchním velitelem armády. Všechny tyto funkce doposud zastával Fidel Castro, nyní je oficiálně přebírá Raúl.
Mužem číslo dvě se stal blízký spolupracovník bratrů Castrových
Staronový předseda parlamentu Ricardo Alarcón v kubánské televizi přečetl jména všech nových členů státní rady, nejvyššího kolektivního vedení země. Prvním náměstkem předsedy státní rady, tedy mužem číslo dvě režimu, se stal José Ramón Machado, který stál po boku bratrů Castrových už v padesátých letech při bojích proti tehdejšímu proamerickému režimu na Kubě.
Castro, který ovládal ostrov 49 roků, se z vážných zdravotních důvodů zasedání neúčastnil. Přesto se mu od přítomných na začátku jednání dostalo dlouhotrvajících ovací ve stoje.
Jednokomorové Národní shromáždění má po lednových volbách 614 členů. Do parlamentu se neměli šanci dostat stoupenci či členové opozičních hnutí, protože jediným legálním uskupením na ostrově je komunistická strana. - více zde
Pokud jde o vztah k USA, americký prezident George Bush sice vyjádřil naději, že změna na nejvyšším místě by mohla znamenal počátek demokratizace, ale tomu většina Kubánců nevěří.
Raúl Castro sice loni jakoby nabídl olivovou ratolest USA, když řekl, že je otevřen jednání s USA, až ale odejde z úřadu George Bush. Spojené státy to vzápětí odmítly s tím, že Raúl Castro je jenom "malý Fidel", a nynější předávání moci na Kubě označily jen za přesun moci od jednoho diktátora k druhému.
