Na otázku dopisovatele listu The Atlantic Jeffreye Goldberga, jestli má ještě cenu vyvážet kubánský ekonomický systém do jiných zemí, odvětil 84letý Castro překvapivě: "Ani ne".
"Kubánský model nefunguje ani nám," sdělil někdejší El Comandante, přičemž Goldberg později uvedl, že to Castro řekl neformálně, ale že nežertoval.
Američan vedl s bývalým vůdcem Kuby pětihodinový rozhovor a probírali spolu celou řadu témat. Kupříkladu i Castrův návrh z roku 1962. Tehdy Sovětům poradil, aby v případě amerického útoku na ostrov svobody zahájili jaderný útok na USA.
"Po tom, co jsem viděl, a vzhledem k tomu, co teď vím, to za to nestálo," odpověděl Castro na otázku, jestli svůj návrh Sovětům z roku 1962 považuje stále za logický. Jaderný útok na USA navrhl v době krize mezi oběma velmocemi kvůli sovětským raketám na Kubě. Světu tehdy reálně hrozila jaderná válka.
Koncem srpna v rozhovoru s kubánskými vědci Castro řekl, že souhlas ostrova svobody k rozmístění sovětských raket na svém území byla jeho "oběť pro socialistický tábor". Sama Kuba o to prý zájem neměla.
"Neměli jsme zájem na tom, mít tady rakety nebo základnu. Víc nás zajímal obraz země. Sovětská základna ubírala kubánské revoluci na hodnotě, omezovala její schopnost ovlivňovat náš region," řekl Castro, který se po čtyřech letech v ústraní začal na veřejnosti znovu objevovat letos v červenci. (více zde)
A jeho rétorika se od dob minulých ani moc nezměnila. Pořád si na paškál bere hlavně Spojené státy americké. Nejvíc teď však hovoří o nutnosti zabránit použití jaderných zbraní. Světu znovu hrozí jaderná válka: tentokrát ze strany USA s Izraelem a Íránu.
Írán by měl pochopit, proč se Izraelci bojí o existenci
Bývalý El Comandante se v rozhovoru pro americký list postavil na obranu židovského národa, který byl podle něho v dějinách pomlouván mnohem víc než muslimové a byla mu přičítána odpovědnost za všechno.
"Írán musí pochopit, že Židé byli vypuzeni ze své země a byli pronásledováni a šikanováni všude ve světě jako ti, kdo zabili Boha," řekl a dodal, že existence Židů byla mnohem těžší než naše.
"Nic se nedá srovnávat s holokaustem," řekl. Írán by podle něho mohl přispět k míru, kdyby vzal na vědomí historii antisemitismu a pokusil se pochopit, proč se Izraelci bojí o svou existenci. Zmínku o holokaustu uvedl záměrně už proto, že íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád je známý svým odporem k Izraeli a popíráním nacistického vyvražďování Židů.
"Říkám vám toto všecko, abyste o tom mohl referovat," naznačil americkému novináři, zároveň ale prohlásil, že chápe i obavy íránského lidu z případné americko-izraelské agrese.
ÍRÁNSKÝ JADERNÝ PROGRAMIzrael, USA i další země podezřívají Írán ze snahy vyvinout jadernou zbraň, v čemž Izrael spatřuje existenční nebezpečí. Írán ale stále opakuje, že jeho jaderný program je čistě mírový. Castro řekl, že americké sankce a izraelské hrozby Írán od jaderného programu neodvrátí. "Tento problém nebude vyřešen, protože Íránci hrozbám neustoupí," prohlásil a dodal: "Íránská schopnost způsobit škody se podceňuje". |
