O uvolnění financí rozhodla zvláštní komise, která se kubánskou otázkou dlouhodobě zabývá. Jejími členy jsou například ministryně zahraničí Condoleezza Riceová či ministr obchodu Carlos Gutierrez, napsal britský zpravodajský server BBC.
Peníze by měly být uloženy ve zvláštním fondu. Prezident George Bush míní, že by měly "pomoci kubánskému lidu v přeměně společnosti od represivní ke svobodné".
Podle analytiků je 80 milionů dolarů (1,84 miliardy korun) součástí dlouhodobého amerického plánu na přeměnu Kuby. K té by mohlo dojít po případné smrti kubánského vůdce Fidela Castra. Ten příští měsíc oslaví 80. narozeniny.
Kuba krok Bílého domu tvrdě odsoudila. Pomoc opozici považují její přední představitelé za "akt agrese, který porušuje kubánskou suverenitu a mezinárodní právo".
Bush: Zostříme sankce
Washington rovněž oznámil, že hodlá přitvrdit v ekonomických sankcích, které na Havanu uvalil v roce 1961 tehdejší prezident John Fitzgerald Kennedy. "Všichni musí vidět, že nečekáme až (na Kubě) přijde změna, ale že se aktivně na té změně podílíme," tvrdí Bush.
"(Američané) nezničí národ, to se jim nikdy nepodaří," hřímal v projevu předseda kubánského Národního shromáždění Ricardo Alarcon. "Dosáhnou tím jedině toho, že Kubánci budou dále trpět," dodal.
Opozice se bojí represí
Část kubánské opozice snahy Bílého domu vítá, ale ozývají se hlasy, že finanční pomoc by mohla být pro Castrův režim další záminkou pro zesílení represí vůči disidentům.
"Opravdu oceňuji solidaritu vlády Spojených států a jejich lidu, ale myslím, že tato zpráva je kontraproduktivní," citovala BBC opozičního novináře Oscara Espinosu Chepeho.
Proticastrovské hnutí se bojí toho, že vláda zahájí rozsáhlé zatýkání svých odpůrců. Opozice to ostatně zažila před třemi lety. Tehdy skončilo ve vězení 75 lidí a soud jim vyměřil dlouholeté vězení kvůli tomu, že jsou "žoldáky USA".
