Floridský soud v Miami o dosud nejvyšší kompenzaci pro emigranta z Kuby rozhodl koncem týdne. Komunistický režim musí Gustavu Villoldovi vyplatit v přepočtu necelých padesát miliard korun za škody, které v druhé polovině minulého století napáchal na jeho rodině.
Kubánská revoluceSe datuje od 26. července 1953, kdy kubánští partyzáni zaútočili na kasárna Moncada v Santiago de Cuba. Fidel Castro pak skončil ve vězení a dostal 15 let, z nichž si odseděl necelé dva roky. Po amnestii (na oslavu Batistova znovuzvolení prezidentem) Castro odjel do Mexika, založil Hnutí 26. července a připravoval se na návrat na Kubu. V roce 1956 dorazil zpět na lodi Granma s dalšími 82 muži, cestu do hor přežilo ale jen asi 12 z nich. V Sierra Maestra pak rekrutovali nové bojovníky a připravovali útoky. V prosinci 1958 Batista pochopil, že je konec. Na Nový rok 1959 odjel ze země a vládu převzalo Hnutí. Castro nejdřív nebyl ani ve vládě, moci se chopil v září 1959 a nastolil komunistický režim s tvrdým postihováním svých politických odpůrců. |
Villoldovi po kubánské revoluci v roce 1959 ztratili majetek, automobilovou firmu i dobré jméno. To všechno by se dalo zvládnout. Sotva dvacetiletý Gustavo tehdy ale přišel i o otce a dodnes si jeho smrt vyčítá. Gustavo Villoldo starší totiž spáchal sebevraždu, aby jeho synové nemuseli zemřít.
V polovině února 1960 si perzekuovaného obchodníka povolal Castrův pobočník, přítel a ministr průmyslu Ernesto "Che" Guevara. Od chvíle, kdy kubánský prezident Fulgencio Batista zamířil na havanské letiště a kvapem opustil ostrov, jehož správu převzali revolucionáři z Hnutí 26. července s Fidelem Castrem v čele, uplynul už více než rok.
Po rozpravě s Che Guevarou se otřesený Kubánec, který za sebou měl už několik krvavých výslechů, vrátil domů a stejnojmennému synovi svěřil, že mu Argentinec dal ultimátum. Buď zemře a vzdá se majetku, nebo uvidí své potomky umírat. Druhého dne našli průmyslníka mrtvého, předávkoval se prášky na spaní.
Protikomunistický agent a spolupracovník CIA
Gustavo Villoldo dlouho neotálel a brzy poté utekl do Spojených států, kde se stal aktivním členem protikomunistické kubánské exilové komunity. Na "ostrov svobody" se pak coby agent vrátil nejméně čtyřicetkrát a zúčastnil se i zpackané invaze u Zátoky sviní, jejímž cílem bylo svržení Castra. Operace, při které CIA vycvičila kubánské emigranty, ale skončila po třech dnech fiaskem.
Nejslavnější potrét kubánského revolucionáře Che Guevary
Villoldo s CIA dál spolupracoval, a když Guevara kvůli neshodám s "El Jefem" odešel dělat revoluci do jiných států třetího světa, vydal se za ním. Osm let po smrti svého otce, v roce 1967, se dočkal prvního zadostiučinění. Bolivijská vláda tehdy nechala věčného revolucionáře popravit v džungli a Villoldo byl u toho.
"Jeho život je jako jízda na největší horské dráze světa," řekl Kubáncův právník Andrew Hall poté, co Villoldo získal vysoké odškodnění. "Z rozhodnutí soudu je nadšený, prošel si vskutku mnohým. Jednou ze základních pohnutek této žaloby bylo pomstít smrt jeho otce," dodal advokát podle amerického listu The Miami Herald.
Kuba však verdikty amerického soudu neuznává a sama peníze nevyplatí. Stejně jako v případě žalob jiných kubánských emigrantů americké úřady část peněz vezmou ze zmražených kubánských účtů v bankách USA. Ovšem ne celou částku, v zabavených účtech je asi 200 milionů dolarů a procesů se vede mnohem více. Právník věří, že nějaké peníze Villolda získá z příjmů mezinárodních korporací, které s Kubou obchodují.
Finanční kompenzace dnes dvaasedmdesátiletému Gustavu Villoldovi otce ani vlastní výčitkami poznamenaný život nevrátí. Podle právníka jsou přesto určitou satisfakcí a hlavně znamením, že na smrti svého otce nenese vinu.
