Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kubánci lezli z bažin jako mravenci, vzpomíná veterán na Zátoku sviní

  7:05aktualizováno  7:05
Právě před půl stoletím se odehrálo jedno z největších fiasek v dějinách CIA. Americkými zpravodajci vycvičení emigranti z Kuby se vylodili v Zátoce sviní, aby svrhli režim Fidela Castra. Operace skončila po třídenním zoufalém boji neúspěchem a na dlouhé roky ovlivnila vztahy mezi Washingtonem a Havanou.

Zatímco komunisté na Kubě si připomínají 50. výročí nezdařené invaze v Zátoce sviní vojenskou přehlídkou a po čtrnácti letech pořádají stranický sjezd, kubánští emigranti vzdávají hold mužům, kteří položili život v dosud nejambicioznějším pokusu o svržení Fidela Castra.

Před půl stoletím, 17. dubna krátce po půlnoci se v Zátoce sviní, na jižním pobřeží karibského ostrova vylodilo asi 1400 kubánských emigrantů. Plán byl jasný: zajistit asi čtyřicetikilometrový pás bažinatého pobřeží, obsadit letiště a dopravit na ostrov exilovou vládu, která by okamžitě požádala o přímou pomoc Američanů.

Akci připravila a naplánovala americká tajná služba, která počítala s propuknutím lidového povstání proti kubánským revolucionářům. CIA v tréninkových kempech v Guatemale vycvičila jednotku emigrantů nazvanou Brigáda 2506 a dva dny před samotným výsadkem na Castrova vojenská letiště zaútočilo šest zastaralých bombardérů B-26 s kubánskými znaky.

Pětašedesátiletý Francisco Manuel Torreiro ukazuje kulku, která ho před půl stoletím zranila v Zátoce sviní

Pětašedesátiletý Francisco Manuel Torreiro ukazuje kulku, která ho před půl stoletím zranila v Zátoce sviní

Medaile, které si Toribio Pozos vysloužil od Castra v Zátoce sviní

Medaile, které si Toribio Pozos vysloužil od Castra v Zátoce sviní

Veterán bojů v Zátoce sviní Rafael Soldevilla (74) pózuje ve svém domě v Havaně

Veterán bojů v Zátoce sviní Rafael Soldevilla (74) pózuje ve svém domě v Havaně

Castro invazi očekával, jen netušil, kde k ní dojde a proto na klíčových místech ostrova nechal vykopat zákopy. Odpovědnost za krach operace nesou především američtí zpravodajci, kteří naprosto neodhadli náladu mezi obyvateli ostrova svobody a ignorovali jasné důkazy Castrovy politické a vojenské síly.

Marné čekání na vzdušnou podporu

Operace se zadrhla hned na začátku. Když se v Zátoce sviní vynořil první žabí muž a odpálil světlici, která měla zbytek mužů navést na místo vylodění, upozornil nechtěně také Castrovy hlídky. Podivné světlo na obloze tehdy zburcovalo i Gregorio Moreiru, který dnes ve svých čtyřiasedmdesáti letech stále žije ve stejném domě na pobřeží jako před půl stoletím.

"Vyběhl jsem ven z domu a uviděl jsem světlici, která na nebi zářila jako svíce. Se svým otcem a bratry jsme si to hned namířili do zákopů," vzpomíná Moreira. "Dohromady jsme měli jedenáct pušek, emigranti začali asi ve čtyři ráno vylézat na pobřeží a my jsme spustili palbu," řekl BBC kubánský stařík.

Na místo rychle dorazily posily. Fidel Castro proti výsadku poslal 20 tisíc vojáků a osobně se ujal velení operace. Americký prezident John Fitzgerald Kennedy se zapojení Washingtonu v invazi snažil utajit a bojovníkům z Brigády 2506 odmítl poskytnout vzdušnou podporu.

Bojovníci z Brigády 2506 před kubánským soudem v roce 1961

Bojovníci z Brigády 2506 před kubánským soudem v roce 1961

Fidel Castro hovoří k mužům zajatým v Zátoce sviní

Fidel Castro hovoří k mužům zajatým v Zátoce sviní

Pláž ostřelovalo čtyřicet Castrových tanků a dvacet dalekonosných děl. Bez pomoci amerických letadel byla bitva v Zátoce sviní rozhodnuta už na konci prvního dne. Druhý den se kolem výsadku začali stahovat Castrovi vojáci. "Vylézali z bažiny jako mravenci," vzpomíná podle listu The Miami Herald Mario Martine-Malo, který během bitvy obsluhoval minomet.

Třetí den ráno od vylodění už emigrantské jednotky zachvátil chaos. "Nemáme munici, bojujeme na pláži. Prosím, pošlete pomoc," burcoval své šéfy ze CIA vysílačkou velitel Brigády 2560 Pepe San Román. "Nemám s čím bojovat. Odcházím do džungle," zněla jeho poslední zpráva.

Chruščovova partie

Po třech dnech boje zůstalo na pobřeží Kuby více než stovka zabitých bojovníků exilové brigády a dalších dvanáct set jejích mužů padlo do Castrova zajetí. Na Floridu se vrátili až po roce a půl, kdy je Američané vykoupili za jídlo, traktory a medicínu v hodnotě 50 milionů dolarů.

Deset let a dost

Castro chce omezit vysoké politické posty na Kubě

Kubánský revoluční vůdce mohl slavit. "Imperialisté nám nemohou odpustit, že vedeme socialistickou revoluci Spojeným státům přímo pod nosem!" hřímal vítězoslavně a poprvé tak přiznal pravý charakter kubánského režimu.

Pro Kennedyho představovalo fiasko v Zátoce sviní pouhé tři měsíce po jeho nástupu do Bílého domu vážnou porážku. Podle historika Karla Durmana se jeho administrativa neúspěšnou operací před světem projevila nejen jako sbírka imperialistů, ale navíc nekompetentních imperialistů.

"Vzhledem k tomu, že Bůh limitoval moudrost člověka, zdá se nespravedlivé, že zároveň neurčil hranice pro jeho pitomost," komentoval fiasko německý kancléř Konrad Adenauer.

Neúspěšný výsadek kubánských emigrantů zadržených Castrovými jednotkami po fiasku v Zátoce sviní

Neúspěšný výsadek kubánských emigrantů zadržených Castrovými jednotkami po fiasku v Zátoce sviní

Kennedy přitom ke kubánské operaci přišel trochu jako slepý k houslím. CIA akci naplánovala už za jeho předchůdce Eisenhowera, který Kennedymu po krachu v Zátoce sviní vyčinil, že nenašel potřebnou odvahu poskytnout invazi potřebnou leteckou pomoc.

Neúspěchu nezkušeného prezidenta hodlal využít především Kreml, povzbuzený svým dalším prestižním triumfem, dobytím vesmíru sovětskou lodí Vostok. Nikita Chruščov podle Durmana zastával názor, že v Bílém domě sedí "amatér, který dostal ránu do hlavy při hraní s bumerangem" a chtěl Kennedyho donutit k ústupkům v otázce rozděleného Berlína.

Zde se ale přepočítal - právě kvůli své otřesené prestiži odmítl jinak pragmatický Kennedy ustupovat.

O rok a půl později se Kuba opět ocitla v centru světové pozornosti, když Sověti na ostrově svobody rozmístili rakety středního doletu. V dramatické partii osudových třinácti dnů, během kterých se svět ocitl na pokraji jaderné války, ale tentokrát vyhrála Amerika.

Zátoka sviní, Kuba

Zátoka sviní, Kuba

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.