Policisté zahájili odvoz Kubánců v pátek 1. března ve 4:30 místního času (10:30 SEČ). Podle naplánovaného programu ji provedla speciální neozbrojená
jednotka. "Zásah se obešel bez incidentu," oznámila kubánská vláda.
Před vyslanectvím byly slyšet jen tlumené zvuky, novináři zaznamenali také pohyb kolem policejního kordonu u budovy. Vyvedení Kubánci byli odvezeni ve dvou automobilech neznámo kam. Neví se ani, zda budou postaveni před soud.
Skupina Kubánců údajně nereagovala na opakované výzvy náměstka mexického ministra zahraničí Gustava Iruegy, vyslaného krizi vyřešit. Mexiko proto požádalo Kubu, aby osoby z budovy vyvedla, ale bez fyzického násilí.
Vláda: Nejde o disidenty, ale zločince
Asi hodinu před zásahem vydala kubánská vláda prohlášení, v němž byli mladíci popsáni jako zločinci. Ostrov prý nechtěli opustit z politických důvodů. "Brzy se bude říkat, že ti lidé jsou disidenti a vězni svědomí. To nám ale nezabrání, abychom je neodhalili od hlavy až k patě," uvádí se v prohlášení.
Také Mexiko nepovažuje skupinu Kubánců za politické disidenty. "Nepožádali o politický azyl, byla to jiná situace. Jsou to mladí lidé v obtížné ekonomické situaci, jako mnozí v Latinské Americe," řekla mluvčí mexického ministerstva zahraničí.
Policie zatkla 150 lidí, kteří se také pokusili dostat na velvyslanectví. Kubánská vláda je považuje za zločince. O situaci ve čtvrtek telefonicky hovořili prezidenti obou zemí Fidel Castro a Vicente Fox.
Na demonstraci přišel i Castro
U ambasády se v noci na čtvrtek shromáždily stovky lidí, protože se začaly šířit falešné pověsti, že Mexiko poskytne azyl Kubáncům, kteří budou chtít opustit ostrov. Budovu velvyslanectví obklíčili vojáci a policisté, kteří uzavřeli okolí a dav rozháněli obušky.
Na místo demonstrace dorazil i kubánský prezident Fidel Castro, který se dal s několika lidmi v davu do řeči. "Zítra musíme brzy vstávat, čeká nás práce," řekl mimo jiné.
V té době už policie uchazeče o azyl rozehnala a autobusy tam dovezly stoupence vlády, kteří křičeli "Fidel, Fidel". Mnozí byli vyzbrojeni klacky. Castra, který na místě pobyl asi dvacet minut, doprovázeli viceprezident Carlos Lage a ministr zahraničí Felipe Pérez Roque.
Disidentská Kubánská komise pro lidská práva a národní usmíření uvedla, že policie zatkla desítky lidí, a odsoudila "mnohé akty policejní brutality".
Autobus prorazil bránu
Na velvyslanectví se podařilo dostat skupině Kubánců v uneseném autobusu, v němž podle mexických úřadů v autobuse byli také tři nezletilí. Autobus se skupinou ke všemu odhodlaných Kubánců se prudce rozjel přes silnici a prorazil bránu mexické ambasády.
Žádné další podrobnosti o incidentu nebylo možné zjistit, protože policisté nařídili novinářům, které část lidí urážela, aby místo opustili. Jeden Kubánec byl se zraněními, způsobenými zřejmě nárazem do brány, z ambasády vynesen.
Novináři ještě před svým nuceným odchodem viděli na střeše velvyslanectví skupinu Kubánců provolávajících hesla proti Castrovi a hrozících, že se vrhnou ze střechy, jestliže se je policie pokusí z velvyslanectví dostat. "Můžeme tu zůstat čtyři roky, i deset, let, ale neodejdeme!" volal jeden z nich. Další pak sborem skandovali: "Pryč s Fidelem!"
Mexičané: Jde o omyl
Pracovníci ambasády se marně snažili přesvědčit shromážděné Kubánce, že pověsti byly falešné a žádná nabídka azylu z mexické strany nezazněla. V jejich pozadí mohla být údajně špatně pochopená slova mexického ministra zahraničí Jorgeho Castaňedy, který při nedávné návštěvě Miami prohlásil, že "dveře mexické ambasády na ostrově jsou otevřené všem kubánským občanům".
"Slyšela jsem to v Rádiu Martí. Chci odjet z této země kamkoli. Proč nás nenechají jít?" ptala se Ana Rosa Sánchezová, jedna z davu rozhořčených mladých Kubánců. "Je nám z toho nanic. Podívejte se na ty lidi. Chceme se prostě jen dostat z této země," zvolal jiný mladík, který se představil jen jako Pedro.
Kubánci už ambasády několikrát obsadili
Podobný incident se odehrál v roce 1994, kdy 124 Kubánců s cílem dosáhnout azylu proniklo na belgické velvyslanectví. Po měsíci dobrovolně odešli. V roce 1980 tisíce lidí pronikly do areálu peruánské ambasády. Událost vedla k tomu, že Kuba dočasně "povolila záklopku" a 125 tisíc lidí mohlo odejít do USA.
V létě 1990 se v nejasném incidentu skupinka uchazečů o azyl dostala na tehdejší československé velvyslanectví a o několik dní později, kdy už bylo obklíčeno policií, do něho proniklo dalších sedm lidí. Nakonec všichni z velvyslanectví odešli poté, co poničili vnitřek budovy.
