Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kubánci berou ambasádu ve Washingtonu za vítězství nad USA, soudí expert

  18:36aktualizováno  18:36
Obamova administrativa pokračuje v prohlubování vztahů s kubánským režimem. Kubánci slaví a u příležitosti otevření ambasád se mluví o historickém milníku. Podle odborníka na Latinskou Ameriku Josefa Opatrného je to však jen symbolický krok a záleží, co bude Kuba žádat teď.

Kuba po 54 letech otevřela ve Washingtonu svou ambasádu. Před zahájením ceremonie ji lidé přinesli k budově ambasády (20. července 2015). | foto: Reuters

Loni v zimě spolu USA a Kuba začali mluvit a nyní se znovu otevírají ambasády v Havaně a Washingtonu (více o otevření velvyslanectví čtěte zde). Jaký význam to pro oba státy má?
Domnívám se, že stále jenom symbolický. I při současném nastavení potrvá úplná normalizace vztahů léta. Oněch padesát let nepřátelství, kdy se vládnoucí garnitury obou států označovaly za ztělesnění zla a smrtelné nebezpečí pro vlastní systém, nelze překonat oficiálními prohlášeními o nové éře. Žádné razantní změny se nedají čekat. 

Josef Opatrný

Josef Opatrný

Vede středisko ibero-amerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde působí už od roku 1968. Zabývá se zejména dějinami Mexika a Kuby v 19. století a zájmy Spojených států v Latinské Americe. Několikrát působil na zahraničních univerzitách, především ve Španělsku a Mexiku.

Takže fakticky to dopad nemá? 
Je to odstranění jedné z překážek ve vztahu s Latinskou Amerikou, která je ze současného vývoje nejspokojenější. Ona právě Latinská Amerika nutila Spojené státy, aby s tím něco dělaly. Brazílie i Kolumbie říkaly, že to trvá padesát lat a nemá to efekt.

To, že zbývá ještě mnoho nevyřešených otázek mezi USA a Kubou, totiž vlády v Brazílii, Santiagu či Bogotě jistě tolik nezajímá.

Jak vnímá současné oteplení vzájemných vztahů s USA veřejnost na Kubě?
Kubánci to prezentují jako vítězství a ono to svým způsobem vítězství je. Diplomatické vztahy přerušily Spojené státy, padesát let o něco usilovaly a říkaly, dokud nebude zvolena demokratická vláda, tak nebudou vztahy, ale nakonec to odtroubily. Mezi Kubánci jsou patrné naděje na zlepšení ekonomické situace na ostrově.

Spekuluje se, že má Barack Obama problém najít velvyslance. Mohl by v Kongresu při hledání ambasadora do Havany opravdu narazit? 
Mohl a asi narazí. Například Carlos Montaner, který patří k vlivným americkým novinářům píšícím španělsky, řekl, že současné kroky jsou Obamovou kapitulací před kubánským režimem. Stejně tak to odsoudil známý senátor Marco Rubio, i když nešel tak daleko. Navázání diplomatických vtahů s Havanou označil za velkou chybu a určitě nezůstane jen u tohoto prohlášení. 

Co podle vás přijde?
Až bude hlasování, tak bude remcat a nebude sám. 

Jak na to reaguje americká veřejnost?
Obecně je to americké společnosti jedno. To odloučení trvá tak dlouho, že Kuba tam už nikoho tolik nezajímá. Koho to zajímá, jsou snad jen hospodářské kruhy, kteří počítají s tím, že pokud bude zrušené embargo, tak konkurenty na Kubě převálcují. 

Fotogalerie

A bude podle vás hospodářské embargo zrušené?
K tomu je podle mě ještě daleko. Jednou samozřejmě odstraněno bude, ale Obamovi se to s největší pravděpodobnosti nepodaří. Narazí v Kongresu na odpůrce, kteří budou hájit tradiční americké hodnoty, tedy i obranu před komunismem. Pro Spojené státy byl komunismus vždycky úhlavní nepřítel. I když ho teď uznaly, tak čekají, co bude chtít dál.

Jak současnou situaci prezentují političtí představitelé na Kubě?
Přední představitelé režimu hovoří o nutnosti dalších kroků ze strany Spojených států, aby bylo dosaženo úplné normalizace vztahů. Raúl Castro zmiňoval v této souvislosti zrušení ekonomické blokády, ale také Guantánamo, odškodnění za škody, které Kubě způsobila americká politika v posledních padesáti letech a zastavení činnosti vysílačů zaměřených na kubánské posluchače z amerického území. V posledních dnech se na veřejnosti objevil také bývalý prezident Fidel Castro a zdůrazňoval nutnost zachování revolučních tradic.

Proměna vztahů USA a Kuby už chvíli trvá, co se za tu dobu změnilo? 
Nebylo toho moc a jsou to zase spíše naděje. Zmírnily se podmínky pro cesty Američanů na Kubu. Ne že by mohl jet každý, kdy si zamane, ale bylo tam byrokratické zatížení, které je nyní odstraněno. Vypadá to, že by se mohla otevřít trasa pro trajekty, které jezdily mezi Miami a Havanou (více o schválení přepravy trajektem mezi Kubou a USA čtěte zde). 

Další věcí jsou bankovní operace. V USA žije možná až milion Kubánců, kteří posílají peníze zpátky domů. Dříve směli jen pár set dolarů, nyní se jim limit mnohonásobně zvýšil. Celkově jsou bankovní operace volnější. Také je možný vyšší počet příbuzenských návštěv na Kubě. Nakonec se uvolnila možnost vývozu zařízení pro soukromé zemědělce na Kubě, ačkoliv, kde by na to kubánští farmáři vzali, to ví Bůh.

Pokud by nastavená politika pokračovala bez problémů a zrušilo se i hospodářské embargo, co by to do budoucna znamenalo? 
Zrušení embarga by sice připravilo kubánský režim o jeden z argumentů, jímž zdůvodňoval špatný stav ekonomiky země. Na osud režimu by to však nemělo nějaký fatální vliv.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.