Obě země navrhly podobnou rezoluci už v předchozích dvou letech.
Podle miamského listu El Nuevo Herald by se tentokrát k návrhu mohly připojit Argentina, Chile a Mexiko. S Argentinou se už Kuba kvůli tomu dostala do diplomatického konfliktu - argentinská vláda odvolala velvyslance z Havany "ke
konzultacím" poté, co kubánský prezident Fidel Castro Argentinu kvůli jejímu pohledu na lidská práva na Kubě obvinil, že "líže paty" Spojeným státům.
"To, co se v posledních letech dělo v Ženevě, bylo další dějství agrese po sobě jdoucích amerických vlád proti Kubě," řekl v pátek ministr. Dodal, že Kuba od latinskoamerických vlád čeká "nezávislý a pevný postoj, který by se projevil v tom, že se nepřipojí k této politice agrese proti Kubě a nepropůjči americkému manévru svůj hlas".
V minulosti Kuba obviňovala zvlášť Českou republiku, že protikubánskou rezoluci navrhla coby "lokaj Spojených států". Podle některých komentářů hrál český postoj v Ženevě roli i při nedávné anabázi poslance Ivana Pilipa a bývalého studentského
aktivisty Jana Bubeníka na Kubě.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil ve čtvrtek řekl, že připravovaný česko-polský návrh by měl obsahovat i odmítnutí plošných hospodářských sankcí proti Kubě.