Kteří lidé ovlivňují život na Vysočině?

Vysočina - Je v Jihlavě vlivnější primátor Vratislav Výborný, nebo podnikatel a šéf dopravního kolosu ICOM Zdeněk Kratochvíl? Pocítí v Telči na vlastní kůží více lidí rozhodnutí starosty a senátora Václava Jehličky, nebo jeho předchůdce a dnes zástupce hejtmana Miloše Vystrčila? Kdo jsou tedy nejvlivnější lidé na Vysočině? Kdo rozhoduje, kdo naopak v závětří tahá za nitky?

Sociolog z brněnské Masarykovy univerzity Igor Nosál říká, že vlivní jsou ti, kteří mohou ovlivnit představy, myšlení a chování jiných lidí. "Vliv je založen na přesvědčování a domlouvání, nemusí mít ale vždycky slovní podobu," vysvětluje Nosál. Vlivní lidé se navíc dají podle typu uplatňované moci rozdělit do několika kategorií. "Jsou to ti, kteří uplatňují ekonomický vliv, vliv vlastníků takzvaného kulturního kapitálu, sociálního a politického kapitálu," doplnil sociolog Nosál. Ekonomický vliv je ten, který jeho nositelé uplatňují prostřednictvím svého majetku. "Velké bohatství totiž budí u mnoha ostatních respekt," říká Nosál. 

 Objektivní žebříčky lidí podle nabytého bohatství ovšem neexistují. "Je spousta lidí, kteří jsou bohatí, ale nijak se tím nechlubí, ani se nijak neangažují. Vliv si chtějí zachovat především majitelé velkých stavebních firem, těm jde o získání státních a městských zakázek. Naopak za vlivné a mocné se často považují někteří zbohatlíci, kteří majetek získali rychle a všelijakými způsoby, ale v podstatě žádný vliv nemají," řekl Roman Konečný z poradenské firmy Etis.

Velký vliv nicméně mohou uplatňovat i vlastníci takzvaného kulturního kapitálu, což je jinými slovy vzdělání nebo třeba velké umělecké výkony. Mezi takové jedince na Vysočině patří například herec Miroslav Donutil, původem z Třebíče, nebo básník Ivan Martin Jirous, či výtvarník  Zeleného Raoula Štěpán Mareš. Podle sociologa Nosála mají významný vliv také manažeři velkých průmyslových podniků nebo ředitelé bank. Právě průmysl je jednou z oblastí, kde se v  devadesátých letech mapa vlivných a mocných výrazně změnila. Pryč jsou doby, kdy na Vysočině patřili mezi nejvlivnější ředitelé velkých strojírenských podniků, jako je například Žďas ve Žďáru nad Sázavou. Některé tyto podniky mají nemalé problémy, počty jejich zaměstnanců za posledních deset let výrazně klesly.

"Navíc největší zaměstnavatelé jsou zahraniční firmy, ty nepotřebují prosazovat svůj vliv tak, jak to dělají tuzemští majitelé. Ale pokud se rozhodnou něco prosadit, většinou se jim to podaří. Vliv mají také šéfové finančních úřadů nebo firem, jako je  Jihomoravská plynárenská nebo Jihomoravská energetika. Ti totiž často rozhodují o tom, zda podnik v potížích podrží, nebo ho kvůli dluhům pošlou ke dnu," řekl ekonom Konečný.

Menší než v zemích Evropské unie je vliv odborů. Ale i na Vysočině se už najdou výjimky. Příkladem může být Milan Štěch, druhý nejvyšší odborový předák v zemi a zároveň senátor za Pelhřimovsko, který o sobě nechal vědět například nedávno při konfliktním vzniku odborů v jihlavské firmě Bosch diesel.

Vlivní lidé se také zatím na Vysočině příliš nesdružují v elitních  klubech. Za jednu z mála výjimek by se dal možná považovat jihlavský Rotary club. Ani zde však nejde o klasický elitářský spolek a hlavními pravidly letité mezinárodní organizace Rotary international je služba lidem a snaha o prosazování vysokých etických zásad.
Podle názoru některých novinářů i mimo stojících podnikatelů je však v Jihlavě situace odlišná a Rotary club považují především vlivnou lobbystickou skupinu, charakterem se blížící zednářům. Někteří se nebojí užít ani výrazu mafie. Kritikům nepřímo nahrává i uzavřená struktura klubu a opar tajemnosti, plynoucí z nepříliš velké chuti členů klubu informovat o dění uvnitř.

O tom, že však jde o skupinu s nesporně velkým vlivem, svědčí to, že mezi dvaatřiceti členy klubu najdeme bývalého jihlavského starostu a současného hejtmana kraje Františka Dohnala, ředitele jihlavské nemocnice Dušana Hubače, kancléře okresního úřadu Otu Kováře, podnikatele a zřejmě největšího soukromého vlastníka realit v centru Jihlavy Jaroslava Dobrovolného, ředitele vyšší odborné školy Ladislava Jirků a další významné podnikatele, státní úředníky, lékaře a zástupce dalších oborů.

Sociolog Radim Marada říká, že osobnosti v regionu často nemají na život lidí takový vliv jako to, co se děje v okolním světě. "Život lidí v regionu ovlivňuje v době internetu s trochou nadsázky více Bill Gates, než kdokoli jiný," tvrdí proděkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Radim Marada.

MOCNÍ A VÝZNAMNÍ JSOU V KAŽDÉM OKRESE

Zda je ve městě nebo na vesnici nejvlivnější starosta, farář, nebo fotbalista, který dal v sezoně nejvíc branek, se nedá určit. Pro každého je to někdo jiný.V každém okrese jevšak skupina lidí, kteří pravděpodobně nějaký vliv mají.

HAVLÍČKOBRODSKO
Jedním z nejznámějších podnikatelů je brodský zastupitel František Holas, který vlastní známý sportovní obchod a také sportovní areál Kotlina. Politiky s největším vlivem jsou zřejmě starosta Jaroslav Kruntorád, jenž je zároveň předsedou představenstva HC Rebel, a předseda senátu Petr Pithart. Nemalý vliv mají také manželé Přibylovi: on ředitel okresní nemocnice, ona donedávna přednostka okresního úřadu, nyní náměstkyně ministra obrany.

JIHLAVSKO
Mužem s největším současným politickým vlivem je nyní zřejmě ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Pro Vysočinu s rozpadlou dopravní infrastrukturou je ministr dopravy velkým příslibem. Bezvýznamný není rozhodně ani krajský hejtman a bývalý předseda Svazu měst a obcí František Dohnal, pyšnící se svými kontakty v EU. Kromě holdingu PSJ - jedné z největších stavebních firem v zemi, je nesporný vliv impéria kolem firmy ICOM transport a jejího generálního ředitele Zdeňka Kratochvíla.Nejen mezi sportovci má váhu i slovo trenérů hokejových mistrů světa Jaroslava Holíka a Josefa Augusty.

PELHŘIMOVSKO
Politický vliv mají určitě senátor Milan Štěch, místopředseda odborového svazu a zástupkyně hejtmana Alena Štěrbová. Přinejmenším ekonomické a personální dění ovlivňují Remon Vos, šéf nizozemského průmyslového parku na okraji Humpolce a pivovarník Stanislav Bernard. Dalším významým manažerem je Jaroslav Vácha, ředitel stavební firmy Strabag. Firma se uchází i o stavbu obchvatu  Pelhřimova.

TŘEBÍČSKO
Z okresu pochází předseda krajské organizace ČSSD a poslanec Vojtěch Vymětal, a také bývalý třebíčský starosta a nyní senátor Pavel Janata. Ekonomický vliv má jistě Jiří Křivan - předseda představenstva Trado Holding Třebíč. Kromě toho je předsedou Hospodářské komory Třebíč. Majitelé ADW Group mající ochrannou známku na Naturdiesel patří také mezi bohaté a vlivné lidi regionu. pod kterou patří další čtyři s.r.o. ADW - Aleš Vala a Miroslav Anděl - říká se o nich, že oba mají soukromé letadlo. Manažersky významný post v jednom z největších podniků v kraji zastává ředitel JE Dukovany Josef Sedlák.

ŽĎÁRSKO
Ještě před pár dny zde byl jedním z nejvlivnějších lidí předseda lidovců Jan Kasal. Důležitými politiky stále zůstávají šéf lidoveckých senátorů Jiří Šenkýř a Miroslava Němcová, která si za svou loajalitu při "sarajevském atentátu" vysloužila post ministryně kultury v Klausově stínovém kabinetu. Nemalý význam má pro region šéf uranových dolů Jiří Jež, či předseda představenstva Žďasu Josef Petrlík. Jako osobnost v okrese je proslulý podnikatel hrabě Radslav Kinský, majitel žďárského zámku. Známým lobbystou i mediálně známým je i starosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Novotný.

Někteří lidé s vlivem na dění na Vysočině

Manažeři	Vliv z funkce	Osobnosti
František Vaculík figuruje ve firmách společenství PSJ Zdeněk Kratochvíl generální ředitel společnosti ICOM Jiří Jež šéf uranových dolů Stanislav Bernard podnikatel v pivovarnictví Jaroslav Dobrovolný podnikatel v plynárenství a realitách Josef Petrlík ředitel společnosti ŽĎAS Heiner Hillmann ředitel společnosti Bosch diesel	František Dohnal krajský hejtman, bývalý starosta Jihlavy a předseda Svazu měst a obcí Petr Pithart předseda Senátu, zvolený za Havlíčkobrodsko Jaromír Schling ministr dopravy a spojů Jan Kasal, Jiří Šenkýř bývalý předseda strany a šéf klubu senátorů, oba dva ze Žďáru jsou v užším vedení KDU - ČSL Miroslava Němcová stínová ministryně kultury Vratislav Výborný primátor krajského města Jihlavy	Ivan Martin Jirous básník a kunsthistorik Miroslav Donutil, Ondřej Vetchý herci Jaroslav Holík, Josef Augusta úspěšní hokejoví trenéři, bývalí hráči jihlavské Dukly Radslav Kinský šlechtic, podnikatel Vladislav Jiroušek ředitel jihlavské zoo, cestovatel a fotograf Bronislav Ignác Kramár představený želivského kláštera

Odchodem z politiky jsem získal, říká bývalý poslanec

Ve své době byl svým způsobem mužem číslo jedna na Pelhřimovsku. Jako poslanec tehdy nejsilnější a vládní strany mohl ve svém volebním obvodu leccos zařídit a podpořit, dveře radnic, úřadů i firem se mu otevíraly dokořán. Byl v každodenním kontaktu s politickými špičkami země, zajímala se o něho média. Od předčasných voleb v osmadevadesátém roce ale znovu žije životem řadového člověka z Vysočiny. Jako učitel na pelhřimovském odborném učilišti chodí pravidelně do práce, z Leskovce u Počátek do Pelhřimova každý den dojíždí.

Jan Třebický vstoupil do politiky hned na přelomu osmdesátých a devadesátých, do postů ho vyneslo Občanské fórum a později Občanská demokratická strana. Od devadesátého roku byl starostou Počátek, o dva roky později se stal poslancem. Poznámku, že by za tím byla touha po moci, odmítá. "Nedá se říci, že by mi funkce starosty a s ní spojená práce nestačila. Tehdy se ale ukázalo, že spojení mezi komunální a parlamentní politikou je oboustranně prospěšné a přínosné. Byly za tím zkušenosti ze zahraničí," říká.

Ve čtyřiadevadesátém roce ale přesto post starosty uvolnil, zatímco do poslanecké sněmovny úspěšně kandidoval i podruhé. Když na konci sedmadevadesátého roku padla poslední Klausova vláda, Třebický ODS opustil a vydal se na ústup z politiky. Stačil se stát ještě jedním ze sedmadvaceti zakladatelů Unie svobody, ale po předčasných volbách odešel do poslanecké penze. "Hned po volbách jsem se vrátil zpátky do školy, na prázdniny jsem šel už znovu jako řadový kantor," přibližuje moment svého odchodu z politiky Jan Třebický. Politická trafika na něho nikde nečekala. Když se později ucházel o místa přednostů okresních úřadů postupně v Jindřichově Hradci a v Pelhřimově, neuspěl, někdejší vliv byl minulostí.

Strmě nahoru, ještě rychleji dolů. Když byl nahoře, měl vliv. "Vliv jsem samozřejmě v těch letech měl, ale nebyla to moc. A moje postavení bylo pochopitelně spojeno i se společenskými povinnostmi, přičemž to slůvko povinnosti nezřídka hrálo významnější roli," vzpomíná. Ty mu dnes chybí ze všeho nejméně. "Odchodem z politiky jsem ztratil některé informace a hlavně aktuální přístup k nim, hodně jsem ale získal. Určitě víc, než kolik jsem ztratil, konečně jsem měl víc času na rodinu a opravdová přátelství i po odchodu z politiky vydržela," hodnotí změnu. Když odcházel, nejvíce ho překvapila příznivá reakce okolí, nikde žádný posměch.

Kdysi propotil i tři košile za den, dnes předstupuje před žáky spíš ve svetru, obejde se bez asistentů a poradců i počmáraného diáře. "Po těch osmi letech v politice jsem měl pak po krátkém odpočinku pocit, že nejsem využitý, ale jinak mi toho v současnosti moc nechybí. Snad jedině, kdyby to každodenní dojíždění nebylo tak komplikované," uzavírá sedmapadesátiletý Jan Třebický.