A co ostatní vládní priority? Nemělo by školství zůstat i v této situaci prioritou číslo dvě? Již po více než deset let školství čeká na výrazné řešení svých problémů a přitom bylo opakovaně "prioritou". Nyní se musí najít desítky miliard na odstranění povodňových škod s kterými se nepočítalo. Na školství se ale v minulosti nenašel ani zlomek této částky, i když s ní počítáno být mělo.
Kde je záruka, že se v příštích letech neobjeví další naléhavé důvody k neočekávaným investicím (ochrana vzdušného prostoru, vstup do EU, protiteroristická opatření, profesionalizace armády atd.)?
V tomto týdnu se má vláda rozhodnout o bytí či nebytí 16-ti třídního platového systému, který zaručuje nastartování narovnání platových podmínek ve školství.
Vláda by měla pečlivě zvážit, jestli se na odstranění škod budeme podílet všichni co možná nejrovnoměrněji nebo jestli se sáhne tam, kde je to nejjednodušší (rozpočtová sféra, potažmo školství).