KSČM: s Grebeníčkem na věčné časy?

  • 41
Patnáct let po pádu komunismu je sjezd KSČM vrcholnou událostí politické sezony. Už dlouho je totiž na stole otázka: Udělají komunisté, dnes nejsilnější v polistopadové historii, symbolický krok z politické izolace? Odváží se po jedenácti letech vyměnit šéfa strany Grebeníčka?

Jenže těsně před sobotním sjezdem v Českých Budějovicích se zdá, že Grebeníček i tentokrát post předsedy obhájí.

Naznačuje to alespoň suverénně nejvyšší počet "předsednických" nominací, které získal od okresních organizací. Jeho odpůrci - takzvaní "reformisté" - se nevzdávají: "Malou změnu v čele strany to chce, velká změna je nepravděpodobná," říká místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Špidla: Jsou všichni stejní
"Malou změnu" představuje Vojtěch Filip, největší Grebeníčkův soupeř. "Velkou změnou" je Miloslav Ransdorf - intelektuál, který sní o modernizaci KSČM.

"Reformisté" jsou přesvědčeni, že Filipovy šance významně vzrostou, pokud Grebeníček nedokáže zvítězit hned v prvním kole předsednické volby. "Pokud dojde na druhé kolo a přímý střet Grebeníčka s Filipem, existuje reálná šance na zvolení Filipa," říká jeden z komunistických poslanců.

Grebeníček si toho je vědom: hlasy v prvním kole mu může "sebrat" outsider Václav Exner - oba totiž mají uvnitř strany stejné příznivce coby představitelé "konzervativního" křídla. "Grebeníček se snaží Exnera přemluvit, aby nekandidoval, a slibuje mu za to místopředsednické křeslo," tvrdí již zmíněný poslanec. Exner dohodu popírá a drží zbytek strany v napětí: "Jestli budu kandidovat, se teprve rozhodnu."

Dvacet procent a dost
Důvod, proč se vlastně o souboji Grebeníček - Filip tolik mluví, je jednoduchý: politická izolace sílících komunistů se stává vážným problémem české politiky.

Jedenačtyřicet komunistických poslanců značně komplikuje sestavování stabilních vlád. Zejména někteří sociální demokraté proto doufají, že by se pod vedením pragmatika Filipa mohli komunisté časem proměnit v potenciálního vládního partnera.

K takové možnosti je však skeptický premiér Vladimír Špidla: "V podstatě je jedno, kdo je jejich předsedou. Jsou to pořád ti samí extremisté, kteří plánují socialistický převrat," tvrdí premiér.

Síla komunistů by pochopitelně vzrostla v okamžiku, kdy by se jim podařilo překročit dvacetiprocentní hranici, na níž se dnes drží. Podle sociologů to však není příliš pravděpodobné. KSČM už totiž zřejmě dokázala přitáhnout všechny "protestní hlasy" nespokojených lidí. Těch bylo od počátku 90. let vždy asi dvacet procent, jen se o ně komunisté v letech 1992-1998 dělili se Sládkovými republikány.

"Je to takový kruh. Pokud by museli přistupovat k některým věcem konstruktivně, o protestní hlasy přijdou. A pokud se naopak nebudou snažit k odpovědnosti dostat, mohou zase někteří příznivci ochladnout, unavit se," tvrdí Hartl. "Podstatou jejich politiky je lavírování. Jeden krok dopředu, dva zpět. Proto teď mění Grebeníčka a zároveň ho nemění."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video