Zákaz pochází z roku 2000, kdy se kontroverzní elektrárna stavěla. Šanci na mnohamilionovou zakázku měla česká firma ZVVZ z Milevska, která pod ruským krytím slíbila vybavit Búšehr vzduchotechnikou. To ale vyvolalo nevoli u spojenců. USA naléhaly na ostatní státy, aby se na dostavbě zařízení nepodílely.
BúšehrJaderná elektrárna leží nedaleko přístavního města Búšehru na pobřeží Perského zálivu. Je první jadernou elektrárnou v zemi. Výstavba začala v roce 1975 za přispění německé firmy Kraftwerk Union AG (společný podnik Siemens a AEG) a francouzských vědců. Po zhoršení vztahů s Íránem kvůli islámské revoluci Němci od projektu v roce 1981 odstoupili. Revoluce a následná osmiletá íránsko-irácká válka projekt výstavby pozdržely. Komplex byl během války poškozen a vypleněn. Od roku 1995 se na dostavbě elektrárny podílí Rusko, íránsko-ruská dohoda o jaderné spolupráci byla podepsána v roce 1993. Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 až 3,6 procenta. Výstavba elektrárny údajně zatím přišla na miliardu dolarů. Spuštěna byla letos v květnu. |
Vláda nakonec věc vyřešila poněkud zvláštně a přijala speciální zákon, který zakázal vývoz čehokoli, co by mohlo být v Bušéhru použito. Po jedenáctí letech chce KSČ vydat zákon, který by zákaz zrušil.
KSČM: Zbytečný zákon
"Je obsolentní, nemá žádný význam, protože elektrárna je hotova a žádné dodávky tedy již české podniky nemohou uskutečnit," píšou předkladatelé. Letos v květnu totiž Irán elektrárnu spustil.
"Jde o jediný zákon, který řeší konkrétní firmu. Elektrárna je navíc hotová a tak je zbytečný," řekl iDNES.cz komunistický poslanec Petr Braný. Rizika pro Česko vidí v úplně jiných oblastech, navíc se mu nelíbí řešit je formou zákona.
"Zákon jasně poškozuje české firmy," dodává předseda komunistů Vojtěch Filip. Podle něj se přitom na dodávkách pro Búšehr podílejí společnosti například z Rakouska a další firmy dokonce vlastní Američané.
Stanovisko ministerstva zahraničí k poslaneckému návrhu je negativní, vzkázal mluvčí resortu Vít Kolář. Podle něj se zákon nevztahuje pouze na dodávky v době výstavby elektrárny, ale i na budoucí dodávky nebo opravy. "Nemáme žádnou jistotu, k jakým účelům by mohlo být zařízení použito," tvrdí úřad.
Dodávat pro Búšehr není v našem zájmu
"Není v zahraničně-politickém ani bezpečnostním zájmu České republiky, jakkoliv se podílet na jaderném programu Íránské islámské republiky, protože nadále není možné oddělit jeho civilní a vojenskou složku," pokračuje stanovisko Schwarzenbergova ministerstva.
Stejný názor má i bezpečnostní expert Vít Střítecký z Ústavu mezinárodních vztahů. "Byl by to bezprecedentní krok k našim spojencům, kteří by to rozhodně neviděli rádi," tvrdí Střítecký. Irán je podle něj stále vnímán jako jedno z hlavních rizik případného úniku jaderného materiálu a navíc nespolupracuje s mezinárodním společenstvím.
Na argument, že na výstavbě se masivně podílí Rusko a proč by tedy i české firmy nemohli na obchodu s Íránem vydělávat, má expert pádný argument. "Shoda na bojkotu je v tomto případě opravdu velká a my si nemůžeme dovolit to, co Rusko. Otázka Búšehru je až příliš citlivá a nebezpečná," uzavřel.
Mělo by Česko zrušit zákaz vývozu pro íránskou jadernou elektrárnu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 28. června 2011. Anketa je uzavřena.
