Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé, řekla ČTK autorka novely, komunistická poslankyně Kateřina Konečná.
Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná.
Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů začernil i fotografie.
Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti, která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu.
Členové rozvědky se podle Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa.
Informace zveřejňované ústavem vadí politikům i disidentům
Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.
HAVLOVI NEVADÍ ŽÁČEK, SPÍŠ PRAKTIKY ÚSTAVUExprezident Václav Havel se přidal ke kritikům ústavu |
Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770 tisíc osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.
