Komunisté stupňují svou cenu a chtějí socialisty za případnou pomoc dokonale ponížit.

Komunisté stupňují svou cenu a chtějí socialisty za případnou pomoc dokonale ponížit. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

KSČM chce po letech v opozici do vlády, klade si tvrdé podmínky

  • 2061
"Pokud s námi bude chtít ČSSD po volbách spolupracovat, musí se k nám otevřeně hlásit," říkají komunisté. Naznačují tak, že se po letech strávených v opozici chtějí podílet na vládě. A už teď si plánují podmínky. Kromě programových bodů chtějí například i časový plán, kdy je vláda splní.

Dva týdny před volbami působí levice dost rozhádaně: sociální demokraté mluví o komunistech jako o "ježibabách", ti zase ČSSD nazývají "chytrou horákyní". Za tímto veřejným bojem o hlasy v závěru kampaně však už jsou slyšet podmínky možné vládní spolupráce ČSSD a KSČM.

"O té je možné uvažovat pouze v případě, že dohromady získáme nejméně 105 hlasů. Existuje negativní zkušenost s přeběhlíky a není dobré spoléhat na těsné většiny," říká otevřeně šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Spolupráce ČSSD a KSČM

Po volbách v roce 2002 měly ve Sněmovně pohodlných 111 hlasů. Tehdejší šéf ČSSD Vladimír Špidla spojení odmítal, v závěru volebního období strany společně hlasovaly.

Při prezidentské volbě 2008 zpočátku komunisté podporovali kandidátka ČSSD Jana Švejnara, ale pak přišli s vlastní kandidátkou.

Po krajských volbách 2008 se strany spojily v pěti regionech: Moravskoslezském, Karlovarském, Středočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině.

A prozrazuje důležitý požadavek: sociální demokraté by podle něho museli spolupráci s KSČM veřejně a otevřeně přiznat: "Zatím se chovají jako chytrá horákyně, která není ani nahá, ani oblečená."

ČSSD si totiž v průzkumu veřejného mínění zjistila, že vládní koalice s komunistickou stranou vadí třetině jejích voličů. Vadila by zřejmě i obdobné části oranžových poslanců. Proto ČSSD dokola opakuje, že s komunisty rozhodně nepůjde do "otevřené koalice". Sní o tom, že vytvoří jednobarevnou menšinovou vládu, kterou bude KSČM jenom "tolerovat".

Kromě nechuti části voličů jim spojenectví zakazuje vlastní stranické usnesení z roku 1995. To se však dá samozřejmě zrušit.

Rudí stupňují svou cenu a chtějí socialisty za případnou pomoc dokonale ponížit. "Museli bychom se přesně domluvit nejen na konkrétních programových bodech, ale také na časové ose, co se kdy splní. Aby se pak sociální demokraté nemohli vymlouvat, že něco nešlo splnit," říká poslanec KSČM Petr Braný.

Ten jde ještě dál než Kováčik, za jistou většinu pro uvažování o levicovém spojenectví považuje 110 poslanců z celkem dvou set. Co za to?

Kromě velkých sociálních výdajů či podpory výstavby bytů je nejextrémnějším požadavkem KSČM vystoupení České republiky z vojenské části NATO. "Jde ale o náš dlouhodobý cíl, tím bychom spolupráci nepodmiňovali," říká další komunistický poslanec Jiří Dolejš. (Filip podmínil podporu vládě ČSSD. Žádá odchod z vojenské části NATO)

A dodává, že KSČM už nechce být jen stranou sbírající protestní hlasy, která je věčně v opozici. "Potvrzuje se nám, že jen slibovat 'rudé z nebe' je hrou na dočasné jistoty, která unaví. Voliči očekávají prosazení našich řešení."

Objednejte si Volební SMS

Jak probíhají předvolební kampaně a kdo volby vyhrál, se můžete dozvědět z první ruky. Objednejte si volební SMS servis iDNES.cz.

Ke stupňování hodnoty "věna" vede komunisty i zkušenost z pěti krajů, kde to levice po regionálních volbách 2008 dala dohromady. V přímé koalici jsou ČSSD a KSČM v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Ve Středočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině rudí oranžové tolerují.

Komunistům vadí, že ČSSD věci prosazené v regionech - třeba proplácení zdravotních poplatků či zachování autobusových spojů - vydává jen za svou zásluhu. "Měli by si uvědomit, díky komu vládnou a díky komu to prosadili," říká místopředseda komunistické strany Stanislav Grospič.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video