Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KSČ v roce 1989 odsoudila omluvu Polska a Maďarska za okupaci

  20:29aktualizováno  20:29
V roce 1989 se českoslovenští komunisté báli srpnového výročí okupace z roku 1968, již považovali za bratrskou pomoc. U "bratrů" se však změnily poměry a za okupaci se nečekaně omluvili. MF DNES získala záznam schůze, na které politici panikařili.

Z výstavy Nakonec přijely tanky - Praha 21. srpna 1968 | foto: Libor Hajský

Blížilo se jedenadvacáté výročí srpna 1968 a soudruzi z vedení KSČ byli hodně nervózní. Báli se, že do Prahy při té příležitosti přijedou na protirežimní demonstrace tisíce lidí z Polska a Maďarska, kde byla tehdy totalita ještě více nahlodaná než v Československu. To by mohlo otřást i zdejším komunistickým panstvím.

MF DNES teď získala autentické, málo známé záznamy z jednání předsednictva ústředního výboru komunistické strany z 18. srpna 1989.
I po dvaceti letech, která od té doby uplynula, je ze zápisů patrné, že pohlaváři tuší, jak moc se pod nimi v druhé půlce roku 1989 kymácí židle.

"Množí se případy anonymních výhrůžek adresovaných funkcionářům stranických a státních orgánů (...) i verbální útoky proti jejich příslušníkům," stojí v záznamu z jednání.

V té době už lidé několik týdnů podepisovali protirežimní petici Několik vět, ke které se připojily i pro režim důležité popové hvězdy jako Hana Zagorová, která byla tehdy velmi populární.

"Lidé přestali mít strach a to bylo pro revoluci blahodárné," vzpomíná tehdejší disident Alexandr Vondra.

Nepustíme, pak se omluvíme

Kromě obavy z domácích demonstrantů se komunisté báli i ciziny. "V případě opakovaného zatčení a odsouzení V. HAVLA (respektive dalších představitelů čs. opozice), plánují (západoevropské státy) rozpoutání ostré protičeskoslovenské kampaně," stojí v dokumentu.

Proto soudruzi v čele s prezidentem Gustávem Husákem a generálním tajemníkem Miloušem Jakešem na zasedání dumali, jak rozprášit chystané demonstrace a situaci ustát.

rozhořčená odpověď

Českoslovenští komunisté, kteří byli právem vystrašeni, jak se v okolních zemích hroutí totalita, sestavili rozhořčenou odpověď.

"Vážení soudruzi, tento akt byl podniknut zjevně unáhleně. Objektivně napomáhá protisocialistickým silám," odsoudili omluvné dopisy.

"Ve svém důsledku to podrývá vzájemnou důvěru, úctu a porozumění. Se soudružským pozdravem, Předsednictvo ÚV KSČ," píše se dále v dopise. Do listopadové revoluce a pádu totality tou dobou zbývaly už jen tři měsíce.

Recepty byly různé. "Z Maďarska přijdou 200–300 auty a vlakem. U Poláků děláme opatření v dopravě – budeme je odklánět. Poslance Solidarity (polských antikomunistů, kteří už tou dobou seděli v tamním parlamentu, pozn. red.) sem nepustíme a pak se jim omluvíme," navrhl v diskusi tehdejší ministr vnitra František Kincl.

"Snaží se vytvořit atmosféru, že oni tam přijdou jako beránci a Bezpečnost bude do nich střílet," řekl ve svém příspěvku Milouš Jakeš.
Někteří komunisté byli až nezvykle sebekritičtí.

"Dělnická třída – musíme si vyjasnit pojem a na tomto základě i naši práci vůči dělnické třídě," uznal Karel Hoffmann, že strana byla na hony vzdálená svému oficiálnímu programu.

A tím nervózní jednání v budově ÚV KSČ na pražském nábřeží Ludvíka Svobody 18. srpna 1989 neskončilo. Na řadě byl čtvrtý bod: Co udělat se soudruhy z Polska a Maďarska, kde se režim hroutil, a oni se teď nečekaně Československu omluvili za to, že jejich armády v srpnu 1968 vtrhly na jeho území a okupovaly ho?

Panoval strach z úderů proti demonstrantům

Takový obrat se soudruhům, kteří okupaci až do té doby vysvětlovali jako bratrskou pomoc, nehodil.

"Domníváme se, že při posuzování tehdejších událostí není na místě uspěchanost, jednostranné kroky a přijímání stanovisek odporujících historickým skutečnostem. (...) Takový krok by zatížil naše vzájemné vztahy, které KSČ chce i nadále rozvíjet v duchu soudružské spolupráce a porozumění," vzkázali rozzlobení českoslovenští komunisté Maďarům.

Velké srpnové nepokoje, kterých se strana v srpnu 1989 tak obávala, však nakonec nevypukly. Poláků a Maďarů přijel demonstrovat jen zlomek z očekávaného počtu.

"Naše opozice se tehdy nedokázala shodnout, jestli jít demonstrovat, nebo ne. Velmi zdrženlivý postoj zaujal Václav Havel. Panoval strach, že režim chystá razantní údery proti demonstrantům," říká historik Petr Blažek z Ústavu pro soudobé dějiny.

Obavy byly možná oprávněné. Šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán se v té době nechal slyšet, že bude-li to nutné, použije KSČ proti demonstrujícím i střelné zbraně.

Jediné dvě větší demonstrace se nakonec uskutečnily na česko-polské hranici v Těšíně a v Praze na Václavském náměstí. "S projevem odsuzujícím srpnovou okupaci vystoupil György Kerényi z maďarského Svazu mladých demokratů," vzpomíná historik Blažek. Komunistickou moc však definitivně zničily až události po 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě.

kdo se bál výročí

Jak se KSČ v r.1989 připravovala na výročí okupace

Miroslav Štěpán, šéf pražské KSČ
Ústí nad Labem - Miroslav Štěpán"Je tady několik set Italů. Musíme zamezit aktivitě poslanců z Polska, Maďarska i SSSR. Ať uděláme cokoliv, musí to být rychlé a dokončené – nedovolit pokračování. Nejde jen o Václavák a Staromák, ale též o Kampu, Karlův most, Hradčanské náměstí."

Milouš Jakeš, generální tajemník
Milouš Jakeš"Nepřátelé se snaží vytvořit atmosféru, že oni na demonstrace přijdou jako beránci a Bezpečnost bude do nich střílet."

František Kincl, ministr vnitra
František Kincl"Z MLR přijde 200–300 demonstrantů – auty a vlakem. U Poláků děláme opatření v dopravě – budeme je odklánět. Poslance polské Solidarity sem nepustíme a pak se jim omluvíme. Žádné provokace nepřipustíme."

Ladislav Adamec, premiér
Ladislav Adamec"Teror proti poctivým lidem – musíme na to reagovat a ukázat i zde sílu."

Karel Hoffmann z předsednictva
Karel Hoffmann před věznicí"Musíme udělat opatření, aby se na Václavské náměstí vůbec nedostali."

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Růžový tank připravují na převoz zpátky do Prahy
VIDEO: Růžový tank chystají na odvoz z Brna zpátky do Prahy

Růžový tank, jeden z symbolů české společnosti 90. let minulého století, v noci na středu opustí Brno. Přípravy na jeho odvoz už jsou v plném proudu. Kdo se s...  celý článek

Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře (23. září 2017)
Na Bílé hoře se opět střetli čeští stavové s císařským vojskem

Bitvu na Bílé hoře z roku 1620 připomněla v sobotu rekonstrukce, jíž se zúčastnilo několik stovek lidí v dobových kostýmech. Nechyběla ani děla a jezdci na...  celý článek

Po turnovském sídliště běhají divoká prasata. Odchyt se nedaří
Jurečka nasadí policejní specialisty, aby vystříleli nakažená prasata

S likvidací divokých prasat na Zlínsku nakažených africkým morem pomohou podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL policejní specialisté. „Jsme teď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.