Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krytů civilní ochrany je málo

  5:59aktualizováno  5:59
Vysočina - Pro obyvatele jsou v případě nebezpečí jednou z možností záchrany kryty civilní ochrany. Ani v ideálním případě by v nich však nenašli záchranu zdaleka všichni lidé. O procentech z celkového množství obyvatel však nechtějí úředníci ani činitelé Hasičského záchranného sboru, který má od počátku roku kryty ve správě, příliš mluvit.

Podíl lidí, kteří by se do krytů v kraji vešli, se pohybuje kolem patnácti procent celkového počtu obyvatel - podobně jako v celé republice. "Tak nějak to v regionu zhruba odpovídá," řekl pracovník jihlavského Hasičského záchranného sboru, který si nepřál být jmenován.

Správci krytů však říkají: před terorismem nás kryty neochrání. "Kryty se používají v případě válečného konfliktu mezi zeměmi a my se zatím nepřipravujeme na válku se žádnou zemí. Momentálně se jejich použití nepředpokládá," řekl šéf krajského Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba. "Nedokážu si představit, k čemu by nám byly například při výbuchu obchodního domu - asi by těžko měl někdo čas se do nich ukrýt," dodal Ryba.

První budou sirény
Prvním signálem o možném ohrožení by byl pravděpodobně zvuk sirén, či jiných signálních zařízení. Ten by měl být pro obyvatele výzvou, aby si zapnuli rádia či přijímače místního rozhlasu. "Informace by v případě potřeby šla k lidem standardní cestou: byly by zapojeny do aktivní činnosti okresní bezpečnostní rady, které mají plány vyrozumění a také plány evakuace okresu. Informovali by obyvatele o všem důležitém buď místními médii, nebo jiným předem stanoveným způsobem," řekl šéf bezpečnostní komise Rady kraje Pavel Maslák.

Zejména ve městech lidé ale většinou nevědí, kam by se v případě nutnosti měli jít ukrýt. Například šéf pelhřimovských hasičů Miroslav Šimon však s cvičením evakuace nepočítá. "Města mají vlastní plány úkrytů pro obyvatele jednotlivých lokalit, každý by se včas dozvěděl, kam má jít," ujistil.

Podobná situace je i na Havlíčkobrodsku. "Veřejnost dnes většinou neví, kde ve městech jednotlivé kryty pro potřeby civilní ochrany jsou, ale z plánů pro řešení krizových situací, jimž disponují všechna města i obce, by se každý tuto informaci v případě potřeby včas dozvěděl," poznamenal vedoucí referátu obrany a ochrany na havlíčkobrodském okresním úřadu Josef Prchal. "Stálé úkryty jsou v pohotovosti," dodal.

Krytů je nejvíce v Jihlavě
Nejvíc krytů z kraje Vysočina se nachází v krajském městě - právě v Jihlavě totiž před rokem 1989 vojenští stratégové hlavně pro přítomnost velké vojenské posádky předpokládali možnost vzdušných útoků včetně jaderného. V Jihlavě je nyní celkem osmdesát tři takzvaných stálých tlakově odolných úkrytů, které by mohly pojmout dvanáct a půl tisíce lidí.

Další možnost by v případě nouze mohly skýtat protiradiační kryty, vybudované svépomocí. Ty však zpravidla nejsou hotové, úřady mají pouze seznam míst, kde by mohly vzniknout.

Žďárské kryty připraveny k použití
Na Žďársku je kolem dvaceti stálých tlakově odolných krytů civilní ochrany, z toho devět přímo v okresním městě. Podle velitele žďárského územního odboru Hasičského záchranného sboru Josefa Ryby jsou všechny kryty pravidelně kontrolovány. "Poslední kontrola byla zhruba před čtrnácti dny. Kryty jsou v pořádku, funkční a v případě potřeby připravené k použití," řekl Ryba.

Pelhřimovsko má pět tlakově odolných krytů
Na Pelhřimovsku je k dispozici pět stálých tlakově odolných krytů, také všechny v okresním městě. Ty jsou v případě potřeby okamžitě k dispozici. V návaznosti na současnou situaci nechal hned v pondělí ředitel Hasičského záchranného sboru na Pelhřimovsku Miroslav Šimon připravenost sítě jednoduchých krytů na území okresu prověřit. "Vyzval jsem starosty měst a obcí, aby stav krytů aktualizovali," poznamenal Šimon.

Podle něho je v současnosti na Pelhřimovsku stoprocentní pokrytí obyvatelstva ochrannými maskami, ale pro dospělé se ne všude dostává filtrů. "Pro děti do šesti let máme ale masky a filtry kompletní," zdůraznil.

Sedm krytů je v elektrárně
V okrese Třebíč je stálých dvaadvacet krytů civilní ochrany, z toho sedm přímo v areálu Jaderné elektrárny Dukovany a šest ve městě Třebíči. Ostatní jsou podle vedoucího oddělení krizového a havarijního plánování při Hasičském záchranném sboru okresu Třebíč Pavla Veselého roztroušeny po okrese. "Jedná se o úkryty v různých objektech, především v podnicích a ve školách, takže se především počítá s ukrytím zaměstnanců a školáků," upřesnil Veselý. V celém okrese je kapacita tlakově odolných krytů zhruba 4.800 lidí.

Havlíčků Brod
Havlíčkobrodský okres disponuje celkem dvanácti kryty pro celkem 1.830 osob.

Anketa
Vědí obyvatelé, jak se chovat v případě ohrožení? Mají představu, kde je nejbližší kryt civilní ochrany?
Někteří ano, někteří doufají, že to nebudou potřebovast. Jsou i takoví, kterým je to jedno.
Své zkušenosti by využila Anna Navrkalová z Jihlavy. "Vím co bych dělala, vždyť jsem prožila druhou světovou válku. Šla bych do sklepa. Kde jinde by měl člověk hledat úkryt? Možná pod továrnou Jihlavan něco je, jinak nevím, řekla sedmasedmdesátiletá důchodkyně.
Jiří Munduch, 50 let, řidič, Vysoké Studnice:
Asi bych nic nezjišťoval. Když k něčemu dojde, je lepší, aby člověk rovnou padnul, než aby se ještě dlouho otravoval.
Miloslav Daněk, 50 let, referent, Pacov: Vím, kam bych šel do krytu, kdybych byl právě v práci, i v případě, že bych v době ohrožení byl doma. Bydlím totiž ve staré zástavbě v rodinném domku a jako kryt u nás slouží sklep souseda. To všechno si pamatuji z minulosti, ostatně když jsem před lety nastoupil sem do úřadu, tak jedna z prvních informací, kterou tady po mě požadovali, byla velikost obličeje kvůli ochranné masce. Přiznávám ale, že kdybych bydlel v paneláku, tak bych o místě krytu v případě ohrožení neměl tušení.
Jan Dvořák, 37 let, obchodník, Pelhřimov: To tedy rozhodně nevím. Naposledy jsem se s touto informací setkal, když jsem se před třinácti lety stěhoval. Vím, kde bych hledal kryt, kdybych byl na pracovišti v Pelhřimově, ale jinak mám pracoviště ještě na dalších dvou místech, kde bych si tak jistý nebyl. Kdyby k ohrožení došlo, asi bych si musel vzpomenout na školní léta.
Tomáš Paulas, 16 let, student, Opatov: Co dělat v ohrožení? To tedy nevím, zatím to snad nehrozí. A kde je nejbližší kryt? To taky nevím a snad to ani nebudu potřebovat. Myslím, že bych se snad dozvěděl včas, co mám dělat a kam jít.
Jaroslava Nechvátalová, 47 let, dělnice, Třebíč: Vůbec nevím, kde je nejbližší kryt. Záleží, o co by se jednalo, o jaké napadení. Jestli by to bylo atomové nebo jiné. Nevěděla bych co dělat. Pokud by to dali včas vědět, tak bych hleděla sehnat nějaké bližší informace. Žádné školení k tomu není, nikde nic. Abych pravdu řekla, tak ani s takovou variantou nepočítám.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Babiš pomocí státu ničil oponenty, tvrdí Zaorálek. Výmysl, opáčil šéf ANO

Podle volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka jsou v Česku pomocí zajišťovacích příkazů likvidovány firmy, které jsou konkurencí pro podnikatelské aktivity...  celý článek

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Veřejnost a členové horské služby se ve Vrchlabí rozloučili se zesnulým...
Poslední sbohem náčelníkovi. S Klepšem se přišly rozloučit stovky lidí

Pohřeb náčelníka Horské služby Krkonoše Adolfa Klepše provázel obrovský zájem veřejnosti. Ve vrchlabském klášterním kostele sv. Augustina se s ním loučili...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.