Vlastník pozemku pro kryt zatím využití nemá.

Vlastník pozemku pro kryt zatím využití nemá. | foto: ÚZSVM

Kryt v Příbrami zůstal utajen 20 let, měl pomoci soudruhům v nouzi

  • 80
Tajemství, která se pokoušel komunistický režim utajit, se vynořují i 20 let po listopadové revoluci. Až nyní vychází najevo, že v samém centru Příbrami byl vybudován podzemní kryt, o němž tamní obyvatelé nevěděli. Měl zřejmě sloužit místním komunistickým pohlavárům jako úkryt před nebezpečím.

Uvnitř krytu bylo jen pár zasvěcených. Není ani jasné, kdo, kdy a pro koho ho vybudoval. Nedochovaly se totiž žádné listiny, které by to objasnily.

Veřejně se o existenci krytu začalo hovořit až nyní, kdy ho Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových bezúplatně převedl pražskému arcibiskupství, na jehož pozemku stojí.

Přestože účetní hodnota tajného úkrytu je stanovena na milion korun, pražskému arcibiskupství je nový majetek zatím k ničemu.

"V současné době uvažujeme o jeho využití. Určitě se nějak využít dá, ale zatím nemáme nejmenší představu jak," sdělil mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora. Arcibiskupství totiž od státu v minulých letech marně chtělo, aby stavbu odstranil.

O krytu obyvatelé Příbrami nevěděli. "Nikdy dřív jsem o něm neslyšel. Ale odhaduju, že to souviselo s tím, že bývalý konvikt se za minulého režimu stal sídlem Okresního národního výboru. Myslím, že se to stavělo pro soudruhy," podotkl historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Připomněl, že bývalou kapli v areálu konviktu komunističtí plánovači přeměnili ve velký zasedací sál.

MF DNES se podařilo vypátrat jednoho z pamětníků, který v podzemním krytu několikrát byl. "Bylo to utajené velitelské stanoviště, kam by se vešlo asi 50 lidí. Bylo to postaveno v 60. letech minulého století pro předsedu okresního národního výboru, který byl současně velitelem Civilní obrany (CO) okresu Příbram," popsal Jan Stejskal, bývalý pracovník štábu CO v příbramském okrese.

Jak se takový kryt objevil na církevní zahradě, kde na konci 19. století stával arcibiskupský konvikt, není úplně jasné. Ani pro koho byl postaven. Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových totiž nebyl zařazen do systému ochrany obyvatel.

"Tak to je jasné, bylo to takzvané záložní stanoviště pro vybrané skupiny obyvatel. Mohlo to být například velitelství armády, policie, pro zdravotníky nebo hasiče," uvedl Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Podobných tajných krytů civilní ochrany mohou být v Česku tisíce. Jejich přesný počet nikdo nezná. "Kvůli utajení nebyly zapisovány do katastru nemovitostí ani nebyly zaneseny do katastrálních map," potvrdil Pejšek.

Masivní železobetonová stavba je zabudována pod zemí. Nad stavbou je navršena zemina, nad níž vyčnívají pouze dvě antény. Uvnitř bylo několik místností s ochrannými maskami a materiálem humanitární pomoci.

Nechyběla ani telefonní ústředna či pracoviště pro zakreslování grafických dokumentů.

"Předpokládalo se totiž, že by to bylo velitelské stanoviště pro styk s obyvatelstvem, že by se například odtamtud určovala strategie, jak obyvatelstvo zásobovat pitnou vodou. Stavělo se to v době kubánské krize, kdy hrozbu použití jaderných zbraní brali v Československu docela vážně," dodal Jan Stejskal.

Odstranit železobetonovou konstrukci, jak původně žádalo pražské arcibiskupství, je podle něj prakticky nemožné. A bylo by to daleko dražší než kryt postavit.

Kryt sloužil jako sklad

Tajný kryt je už řadu let prázdný. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ho převzal v roce 2003, ale nikdy jej nevyužíval. Před rokem 1990 sloužil jako sklad materiálu humanitární pomoci. Poté vlastnictví krytu přešlo na stát.

Podobně jako kryt v Příbrami byly utajeny i příhraniční bunkry, které se budovaly ve 30. letech minulého století jako součást stálého opevnění.

"Těžko odhadnout, kolik těch krytů civilní ochrany může být. Ale těch bunkrů je pět tisíc. Začaly se počítat v souvislosti s tím, jak se některé předávaly, například Klubu vojenské historie," dodal Jan Pejšek.

Bývalý arcibiskupský konvikt je významnou novorenesanční architekturou, kterou postavil Vojtěch Ignác Ullmann. Toho proslavila řada pražských staveb, hlavně palác Lažanských, jehož součástí je kavárna Slavia.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video