Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kryptu Rožmberků viděli před sto lety. Ale neuvěřili, že ji našli

  6:58aktualizováno  6:58
Tvrzení, že lidé nespatřili rožmberskou hrobku téměř 400 let, tak úplně neplatí. Na počátku 20. století několik badatelů nahlédlo do krypty kvůli údajným propadům podlahy. Patrně je ale zklamalo, že Rožmberkové v rozporu s legendou nesedí u stolu, a tak sestavili jen skoupou zprávu.

Minulý týden padl jeden z mýtů české historie: zástupci mocného rodu z jihu Čech nesedí po smrti v křeslech u stolu, nýbrž leží v rakvích. Sonda v hrobce ve vyšebrodském klášteře vyfotila mimo jiné sarkofág se jménem posledního Rožmberka Petra Voka. - více o vyvrácení rožmberské legendy čtěte zde

Přitom to tak nemuselo být. Teoreticky mohla zmínka o honosné kryptě zmizet z učebnic ještě v době, kdy na zdi ve školních třídách visel obraz císaře Františka Josefa I.

Web encyklopedie.ckrumlov.cz se totiž zmiňuje o kopání v prosinci 1902. Zdůvodňuje ho poklesem stupňů hlavního oltáře.

Popis prací před sto lety na rozměry hrobky sedí

"Po zhruba jednometrovém kopání se narazilo na klenbu a pod klenbou na hrobku o rozměrech 5 x 3 metry a výšce kolem 1,5 metru. Uvnitř byly objeveny dvě cínové rakve, z nichž podle nápisu jedna patřila Petru Vokovi. Ostatní prostor byl vyplněn zpřeházenými zbytky zetlelých dřevěných rakví," uvádí web.

Kopáči ale netoužili po slávě. "Zjištění skutečné rozlohy hrobky bylo překvapením i zklamáním pro samotné objevitele, což je patrno i ze stylizace oficiální zprávy v řeholním tisku," konstatují stránky Českého Krumlova. Proč tomu tak bylo, nastiňuje geofyzik Jiří Šindelář, který se účastní současného výzkumu.

GEOFYZIK JIŘÍ ŠINDELÁŘ

"Využili propadu a šli se podívat, jestli tam není hrobka. Nahlédli, byli zklamaní a tak šli od toho."

"Využili propadu podlahy nebo schodiště před oltářem a šli se podívat, jestli se náhodou nepropadá do hrobky. Vyrazili otvor, nakoukli, ale protože měli pomíjivé informace z legend, tak byli zklamaní, zazdili to a šli od toho," řekl iDNES.cz.

Šindelář doplnil, že s kolegy objevil novější zazdění, které patrně pochází právě od průzkumu před sto sedmi lety. "Viděli dvě rakve a představovali si, že mocný rod bude pohřben nějak honosně," přemítá o důvodu, proč se zpráva o kopání v roce 1902 nerozšířila.

ARCHEOLOŽKA ZUZANA THOMOVÁ

"Museli zdůvodnit, že se tam probourali. Moc nevěříme, že se podlaha propadla."

Vedoucí výzkumu Zuzana Thomová z Jihočeského muzea naznačuje, že verze s propadlou podlahou může být trochu přikrášlená. "Je to zpráva, kterou posílali do Vídně, protože už tehdy existovala jakási 'památková péče' a museli zdůvodnit, že se tam probourali. My příliš nevěříme, že se tam propadla podlaha. Myslíme si, že tu hrobku hledali," sdělila iDNES.cz.

V zamyšlení, proč není legenda o pohřbených Rožmbercích vysvětlena už od začátku 20. století, se shoduje se Šindelářem. "Jak byli ovlivněni Balbínem, tak se dočkali (v hrobce) tak velkého zklamání, že ji zavřeli a nějak se tím víc nezabývali," soudí.

Podobně bychom se podle Thomové zachovali před sto lety asi i my. "Jsme tou pověstí velice ovlivnění. Neradi si připouštíme, že něco takového neexistuje. Není to nic neobvyklého," uzavírá Thomová.

LEGENDA O ROŽMBERCÍCH

Na rozšíření legendy se významně podílel jezuita a vlastenec Bohuslav Balbín. Zejména díky němu lidé věřili, že Rožmberkové nejsou pohřbeni v rakvích, ale že sedí ve honosných křeslech kolem stolu, aby i po smrti symbolicky zůstávali pány jako za svého života.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.