Krymský parlament schválil připojení k Rusku

  • 2824
Krymský parlament odhlasoval připojení Krymské autonomní republiky k Ruské federaci. Připojení k Rusku má podle místopředsedy krymské vlády Těmirgalijeva okamžitou platnost, nutný je ale souhlas Moskvy. Referendum o této otázce se bude konat už 16. března, rozhodnutí parlamentu má ale jen potvrdit.

"Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky (ARK) rozhodla vstoupit do Ruské federace jako samostatný subjekt Ruské federace," stojí v rezoluci. Krymský parlament podle Těmirgalijeva požádal ruské vedení, aby "zahájilo proceduru začlenění Krymu do Ruské federace". 

Těmirgalijev dodal, že rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku nabývá okamžité účinnosti a plánované referendum ho má jen potvrdit. "Pro připojení k Rusku se určitě vysloví nejméně 70 procent lidí," řekl Těmirgalijev. "Pokud občané návrh odmítnou, parlament složí své pravomoci jako orgán, který ztratil důvěru občanů," dodal.

"Krym se stal územím Ruské federace," řekl vicepremiér. Jedinou legitimní vojenskou sílou na Krymu jsou teď podle něj příslušníci ruských bezpečnostních složek, vojáci jiných zemí budou považováni za okupanty - tedy včetně těch ukrajinských. Těmirgalijev dále uvedl, že krymská vláda hodlá jako oficiální měnu přijmout ruský rubl a znárodní veškerý majetek ukrajinského státu.

Několikatisícový dav proruských aktivistů shromážděný před simferopolským parlamentem s ruskými vlajkami přijal zprávu výkřiky radosti a skandováním "Rusko!".

Jaceňuk: Ukrajinská armáda je připravena bránit svoji zemi

Ukrajinská vláda zatím neoznámila žádná zvláštní opatření. "Krymští představitelé jsou zcela nelegitimní, platí to o parlamentu i vládě. Jsou nuceni pracovat pod hrozbou namířených hlavní a všechna jejich rozhodnutí jsou nezákonná a diktovaná strachem," řekl prozatímní prezident Oleksandr Turčynov.

Také ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil rozhodnutí krymského parlamentu za nelegitimní. Krym podle něj byl, je a bude součástí Ukrajiny. V případě další vojenské intervence zahraničních jednotek na Ukrajině je podle Jaceňuka ukrajinská armáda připravena odpovědět.

"Vyzýváme ruskou vládu, aby nepodporovala ty, kteří na Ukrajině podněcují separatismus," řekl Jaceňuk po jednání s premiéry a prezidenty zemí Evropské unie. "Stále věříme, že to můžeme vyřešit mírovou cestou, ale v případě další eskalace a vojenské intervence na ukrajinském území zahraničními jednotkami, ukrajinská vláda a armáda budou jednat tak, jak jim ukládá ústava a zákony. Jsme připraveni chránit svoji zemi," zdůraznil Jaceňuk.

Proti rozhodnutí parlamentu v Simferopolu se postavili i představitelé krymských Tatarů. "Jsou jednoduše šílení. Je zřejmé, že plní přání někoho jiného. Zdravý rozum je opustil," napsal na Facebook jejich vůdce Refat Čubarov. Neoficiální sbor zástupců tatarské menšiny, v jejímž čele Čubarov stojí, vyzval k bojkotu chystaného referenda.

Rusko se připravuje, ale čeká na referendum

Moskva přitom krymské vládě pravděpodobně vyjde vstříc. Ruský parlament může už příští týden schválit zákon o zjednodušeném začlenění "částí cizích států" do Ruské federace. "Návrh zákona jsem podal kvůli Krymu," připustil autor návrhu, poslanec Sergej Mironov. 

Dosud to musel schválit i stát, jemuž příslušné území patří, s Mironovovou novelou už ale jeho souhlas není nutný. Stačí, když obyvatelé separatistického regionu odhlasují připojení k Rusku v referendu, nebo pokud legitimní státní orgán tohoto území Rusko o připojení požádá.

Krize na Ukrajině

Bezprostředně po Těmirgalijevově oznámení přišla z Moskvy i první reakce ruských politiků. Místopředseda Státní dumy Sergej Něverov označil rozhodnutí krymských poslanců za historické. "Jsme jednotný národ, který byl z vůle neodpovědných stranických funkcionářů rozdělen," řekl Něverov s odkazem na rozhodnutí někdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který před šedesáti lety věnoval do té doby ruský Krym Ukrajině.

Předseda výboru Státní dumy pro styky s postsovětskými zeměmi Leonid Sluckyj uvedl, že konečné stanovisko Ruska bude známo až po krymském referendu. O případném připojení Krymu k Rusku má v nejbližší době v Moskvě jednat delegace krymského parlamentu v čele s jeho předsedou Vladimirem Konstantinovem, oznámil Sluckij.

Rusové na Krymu posilují pozice

Ruské jednotky na Krymu ve čtvrtek posílily své pozice, zpevnily blokádu ukrajinských vojenských objektů a na několika místech vybudovaly okopy. Podle agentury Unian ruská armáda potopila vrak protiponorkové lodi Očakov u námořní základně Novoozerne na západě Krymu, aby kotvícím ukrajinským plavidlům zabránila ve vyplutí na volné moře.

Vstup do západokrymského zálivu Donuzlav, kde kotví část ukrajinské flotily, je podle ukrajinských médií zcela zablokován. Hloubka moře v ústí zálivu dosahuje jen deseti metrů a vrak potopené ruské lodi vyčnívá nad hladinu. Na jeho odtažení podle ukrajinské armády bude zapotřebí nemálo času a peněz. Podle listu Ukrajinska pravda Rusové na přístupech k základně Novoozerne potopili i vlečný člun Šachťor.

Podle agentury Interfax výsadkové lodi ruské armády v noci dopravily do Sevastopolu 50 kusů vojenské techniky a 500 vojáků. Ozbrojenci byli přepraveni do kasáren ruské Černomořské flotily.

Do sevastopolských domů, kde žijí důstojníci ukrajinského námořnictva, byla v noci přerušena dodávka elektřiny. Neznámí útočníci poškodili místní trafostanici, a protože v objektech není zaveden plyn ani dálkové topení, musely místní úřady asi stovku rodin evakuovat.

Ruská armáda v pátek také zahájila dosud největší cvičení vojsk protiraketové obrany západního vojenského okruhu. Manévry se podle státní agentury ITAR-TASS konají na střelnici Kapustin Jar u Astrachaně za účasti třiceti velkých armádních útvarů a vybraných vojsk severní ruské námořní flotily.

Historické okamžiky: Krym od středověku po současnost

1. března 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video