Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krymští Tataři žádají o pomoc Ankaru. Na Stalinův teror nezapomněli

  20:33aktualizováno  20:33
Zatímco Rusové jásají, krymští Tataři z připojení poloostrova k Rusku nadšení nejsou. Žádají o pomoc Turecko, bedlivě střeží své vesnice a potichu hovoří o tom, že se separatistům postaví i se zbraní v ruce.

V Turecku žije asi 2,5 milionu krymských Tatarů - desetkrát více naž na Krymu. | foto: AP

Tataři dnes tvoří až kolem pětiny obyvatel Krymu. Kyjevu jsou naprosto oddaní a chtějí, aby poloostrov zůstal součástí Ukrajiny. Jsou přesvědčení, že jen tak si zajistí šanci žít vedle většinových Rusů jako rovnoprávní občané.

Krymští Tataři

Krymští Tataři byli kdysi obávanými válečníky. V druhé polovině 16. století vypálili Moskvu a její obyvatele odvlekli do otroctví. O století později společně s Turky podnikli nájezd na Moravu. Během jejich ničivých nájezdů, takzvaných stepních sklizní, prý byly z území dnešní Ukrajiny do otroctví odvlečeny až tři miliony lidí.

Moc Osmanské říše ale postupně upadala a v roce 1783 si Krym podmanilo Rusko. Vše definitivně změnila druhá světová válka. Stalin Tatary nařkl z kolaborace s německými okupanty a nechal je vysídlit z úrodného poloostrova do nehostinných stepí Kazachstánu a Uzbekistánu. Nucený exodus si vybral krutou daň, podle tatarských aktivistů do roka zahynula téměř polovina všech vysídlenců.

Po pádu sovětské říše se Krymští Tataři začali vracet zpět do svých původních domovů. Na Krymu nyní žije přibližně 270 tisíc Tatarů. Od Ukrajinců a Rusů se liší jednak svým jazykem, který je příbuzný turečtině, a jednak náboženstvím - jsou muslimové. Jejich historickým centrem je Chánský palác v Bachčisaraji.

"Pro nás je Krym domovinou krymských Tatarů. Ruské koloniální myšlení, že když Krym kdysi vojensky obsadili, je navždy jejich, je pro nás nepřijatelné. A rovnou vám řeknu, že nechováme sympatie k Rusku, které se nás snaží k sobě připojit,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES před několika dny Mustafa Džemilev, duchovní vůdce krymských Tatarů a poslanec kyjevského parlamentu. "Když bude potřeba, budeme náš Krym bránit i se zbraní v ruce," dodal.

Zatím se však Tataři stáhli, chrání své mešity, školy a vesnice. Krymský parlament ve čtvrtek odhlasoval připojení poloostrova k Rusku. Proruští separatisté tvrdí, že rozhodnutí nabylo okamžité účinnosti a referendum, které se má konat 16. března, ho už jen formálně potvrdí.

Medžlis, zvykový parlament Krymských Tatarů, se usnesl, že referendum bojkotuje a jeho výsledek neuzná. "Jsou jednoduše šílení. Je zřejmé, že plní přání někoho jiného. Zdravý rozum je opustil," uvedl předseda medžlisu Refat Čubarov.

Volání o pomoc

Krymští Tataři se už také obrátili na Turecko, které je jejich historickým ochráncem a kde žije jejich 2,5 milionová diaspora. V tureckých sdělovacích prostředcích se v posledních dnech dokonce živě diskutuje o možnosti, že by Krym připadl Turecku. Ankara má v Černém moři silnější námořnictvo než Rusové a turecká armáda je druhým největším vojskem v NATO.

Představitelé krymských Tatarů se v zoufalé snaze zabránit ruské anexi poloostrova obrátili také na Ázerbájdžán a Kazachstán. Astana je tradiční ruský spojenec, ale ruský postup na Krymu možná i díky tomu tvrdě odsoudila.

"V Rusku nám znovu hrozí, že budeme vystaveni vyhánění a represím," uvedl ve čtvrtek Mustafa Džemilev pro ázerbájdžánský list Haqqin.az, když žádal o pomoc Baku.

Fotogalerie

Turecko pozvalo delegaci krymských Tatarů, aby s ní projednalo možnosti vstupu Ankary do současné krize. "Dnes ale se ale nepotřebujeme radit, dnes potřebujeme skutečnou akci. Krymští Tataři nikdy nebudou žít pod Ruskem, využijeme všechny možnosti bít se za svá práva," řekl Džemilev.

Rusko i noví vládci Krymu si podle webu ruské mutace časopisu Forbes tatarskou hrozbu uvědomují. Ke Krymským Tatarům byla vyslána delegace z Tatarstánu, autonomní republiky Ruska. Krymská vláda se údajně pokusila Tatary uplatit posty i penězi, zatím se to však nezdařilo.

O ozbrojeném odporu zatím potomci obávaných válečníků nahlas mluvit nechtějí. Jeden z krymských Tatarů se ovšem nechal slyšet, že během několika hodin jsou schopni mobilizovat tři až čtyři tisíce mužů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.