Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Snad Ukrajina nedopadne jako my, připomíná Moldavsko okupaci Podněstří

  18:03aktualizováno  18:03
Levý břeh Dněstru patří na mapě Moldavsku, Kišiněv však na vzpurné území ve skutečnosti nemá žádný vliv. Samozvaná republika Podněstří si postavila vlastní hranice, vydává vlastní peníze i pasy. A jako mírotvorce pozvala ruské vojáky. Podobný scénář hrozí i Krymu, kde vzniká další "zamrzlý" konflikt.

Tank T-34 vystavený na čestném místě v Tiraspolu. | foto: Michal Slavíkpro iDNES.cz

Na Krymu ještě není rozhodnuto. Možná Západ donutí Vladimira Putina ustoupit, anebo se naopak Kreml rozhodne celý poloostrov rovnou přidružit k Ruské federaci. Zkušenosti s ruskou politikou však nasvědčují tomu, že na jihu Ukrajiny vznikne další loutkový stát ovládaný Moskvou. Jako v Abcházii, Jižní Osetii či Podněstří.

Krize na Ukrajině

Právě příběh tohoto regionu na levé straně řeky Dněstr připomíná mnohým odborníkům ruskou invazi na Krym. A nejen jim. Před "ukradením" části území varoval Kyjev také moldavský premiér Iurie Leanca.

"Je to pro nás brutální vzpomínka, řekl v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. "Co se právě děje na Ukrajině ukazuje, že pokud země včas nezareaguje na hrozbu separatismu - pokud ji doma neřeší - rozšíří se do celého regionu."

Sám ví, o čem mluví. Jeho vláda nemůže dění za Dněstrem nijak ovlivnit, ačkoliv mu právně i historicky náleží. Stát, který oficiálně neexistuje, vybudoval v Moldavsku pevnou hranici a vyvěsil nad ní rudo-zelenou vlajku se srpem a kladivem. Zavedl vlastní podněsterský rubl i podivné pasy, s nimiž ovšem jeho obyvatelé nemohou nikam vycestovat. To jen pár desítek kilometrů od hranic Evropské unie.

A vše začalo podobně jako krize na Krymu. V době chaotického rozpadu SSSR se nevelké půlmilionové území, jež bylo za komunismu násilně rusifikováno, odmítlo připojit k rumunsky hovořícímu Moldavsku a vyhlásilo nezávislost.

Je to okupace, tvrdí Moldavsko i po 20 letech

Moldavsko odpovědělo silou, jenže proti ruské 14. armádě nemělo šanci. Podněstří svůj stát s podporou Moskvy, která stejně jako dnes argumentovala ochranou ruskojazyčných obyvatel, ve válce udrželo a existuje dodnes. Stejně jako kontingent 1 200 ruských vojáků, který tam přes všechny sliby a dohody stále zůstává.

Konflikt zamrzl. Snahy OBSE o konstruktivní jednání nenesou žádné výsledky. "Přítomnost ruských vojsk na území Moldavské republiky je proti politické vůli jejích ústavních činitelů a porušuje jednomyslně uznávané mezinárodní normy," prohlásil v roce 2004 moldavský ministr zahraničí Andrei Strata.

Deset hodin v Podněstří

Návštěva státu, který neexistuje a kde vám změní jméno.

Budova podněsterského parlamentu, před níž se tyčí majestátní socha V. I.
Památník obětí občanské války v roce 1992

Vlivný americký senátor John McCain na návštěvě Moldavska v roce 2011 prohlásil, že Rusko porušuje územní celistvost Moldavska a jedno za základních pravidel mezinárodního režimu.

Nyní hrozí, že i Krym se stane dalším "zamrzlým konfliktem". Část tamních etnických Rusů vítá ruské jednotky jako osvoboditele a nyní si budou chtít vydobýt co největší míru nezávislost na Kyjevě. Ať už ve formě neuznaného "polostátního" útvaru s podporou Moskvy či přímého přidružení k Rusku.

Moldavský premiér Leanca vyjádřil Ukrajincům podporu a doufá, že si jeho velký soused zachová územní integritu. Z vlastní  zkušenosti ovšem ví, že je to spíše jen zbožné přání. Rusko za dvacet let zesílilo a naznačuje, že tentokrát může zajít ještě dál než v případě Moldavska, jemuž Podněstří patří alespoň na papíře.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.