Český volič kroužkující je nový živočišný druh, který rychle dospívá. Před třemi lety dostal vůbec poprvé možnost dát ve volbách až čtyři preferenční hlasy. Často však zaškrtával bez rozmyslu jména posledních kandidátů v domnění, že tím očistí politiku.
Po deziluzi z toho, že na posledních místech nemusí být nutně ti nejlepší, bude letos podle předních českých sociologů vybírat o něco rozumněji.
"Voliči přišli na to, že kroužkování je poměrně mohutný demokratický nástroj, ale nemůže se využívat bez rozmyslu. Zjistili, že zvýraznit posledního na kandidátce nenaplňuje smysl preferenčních hlasů," uvedl sociolog Jan Herzmann.
Kroužkování se dá čekat hlavně u fanoušků tradičních partají. Volby by totiž mohly rozhodnout i to, kdo ovládne ODS či ČSSD. O preferenční hlasy stojí Miroslava Němcová i Martin Kuba.
Jak voliči přepsali volby v roce 2010
Ivan Langer, původně lídr ODS v Olomouckém kraji, exministr vnitra, ve vysoké politice od roku 1996, podezřelý z kontaktů s kmotrem Mrázkem Jaroslav Fiala, lídr ČSSD v Karlovarském kraji, spoluvlastnil firmu, která získala za podezřelých okolností od města lázeňskou budovu Pavel Severa, lídr TOP 09 v Pardubickém kraji, bývalý dlouholetý lidovecký poslanec, bojovník proti drogám
Jan Farský, původně 17. místo TOP 09 a STAN v Libereckém kraji díky preferenčním hlasům se stal jedním z klíčových členů strany Marek Benda, 17. místo ODS v Praze, dlouholetý poslanec, ústavněprávní expert strany Ivana Weberová, 9. místo ODS v Libereckém kraji stala se populární poslankyní Michal Hašek, 11. místo ČSSD v Jihomoravském kraji, nyní hejtman, právě podpora voličů mu pomohla ve vzestupu v ČSSD Jan Florián, 36. místo ODS v Praze dnes již bývalý člen strany s úzkými vazbami na vlivného pražského politika Tomáše Hrdličku |
"U voličů sociální demokracie očekávám masové kroužkování na jižní Moravě, kde kandidují za sebou Bohuslav Sobotka a Michal Hašek. Preference tam můžou rozhodnout o budoucím premiérovi," připomíná Daniel Prokop z agentury Median. Obě velké strany v minulosti vládly, jejich politiky voliči znají a hrozí tam "kroužkovací čistka". Doplatí na ni zřejmě ti nevýrazní nebo spojení se skandály.
Nové strany: střelba poslepu
Daleko méně se uchýlí k preferencím lidé, kteří hodí hlas novým politickým stranám. V mnoha případech se jedná o voliče, které ani možnost kroužkovat v minulých volbách neuspokojila a jednoduše chtějí úplnou alternativu.
A pak je tu ještě mnohem prostší důvod. "Nové lidi na kandidátkách těchto stran voliči neznají dost dobře na to, aby je podpořili," míní Pavel Vaněček z agentury TNS Aisa.
Některá hnutí navíc stojí na principu silných vůdců typu Andreje Babiše či Tomia Okamury, kteří na sebe dokážou strhnout většinu pozornosti. "Jejich příznivci to tak vnímají a respektují. Proto ta tendence posunout někoho nahoru pomocí kroužků nebude tak velká," podotkl Herzmann.
Kroužkování se do české politické praxe vžilo natolik, že někteří kandidáti vsadili na čistě osobní kampaň, kde voliče vybízejí, aby zrovna jim dali preferenční hlas. Sociální demokraté to rovnou zakázali. Nechtějí, aby "oranžoví" politici nabádali ke kroužkování.
Demokracie zraje
Naopak někteří občanští demokraté za reklamu na sebe nešetří. "Do své kampaně vložím asi 150 až 200 tisíc," přiznává sněmovní stálice ODS Marek Benda. S kroužkováním má z minulých voleb tu nejlepší zkušenost. Přestože byl až na 17. (jinak nevolitelném) místě, do Sněmovny se díky preferencím od voličů dostal. Letos je desátý, tedy opět zdánlivě bez šancí.
"Někteří mi pořád vyčítají, že jsem ve Sněmovně už dlouho. Proto jsem se sám rozhodl kandidovat z nevolitelného místa, abych si otestoval, zda důvěru voličů stále mám," vysvětluje Benda.
Vybírat si mezi kandidáty konkrétní jména není jednoduché. Smysluplné kroužkování vyžaduje určitou znalost politiky. To může mít v konečném důsledku na českou demokracii mnohem blahodárnější vliv, než se obecně zdá. Nejenže se lidé začínají více o politiku zajímat, ale podle některých mezinárodních studií to dokonce má vliv na míru korupce v zemi.
"Čím otevřenější volební systém, tím nižší míra korupce. Prokázaly to různé studie, které zkoumaly tuto závislost v desítkách zemí," tvrdí sociolog Daniel Prokop.