Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kroupy rostou při náhlém ochlazení

  21:08aktualizováno  21:08
Mohutné krupobití zasáhlo první srpnovou neděli oblasti severní Moravy. Kroupy porozbíjely okna domů i automobilů, poškodily střechy,zničily skleníky a potloukly úrodu. Jak vlastně kroupy vznikají? Dá se jim předejít, a vyhnout se tak škodám, které způsobují? Naše republika leží vlastně až na severním okraji území, kde se tento úkaz každoročně vyskytuje. "Třeba v Polsku je krupobití podstatně méně časté než u nás," říká Daniela Řezáčová, vedoucí oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Vzestup a pád

Kroupy vznikají v principu podobně jako dešťové kapky: Vzduch na jednom místě rychle stoupá nahoru, vzniká takzvaný výstupný proud, který je zárodkem budoucího oblaku, z něhož prší nebo mohou padat kroupy. To se stává nejčastěji ve chvíli, kdy se přižene takzvaná studená fronta, jež znamená náhlé ochlazení. Přicházející studený vzduch je těžší než vzduch teplý, který je před frontou, a nutí teplý vzduch stoupat vzhůru. Součástí stoupajícího vzduchu je vodní pára, která se s klesající teplotou ve výšce sráží na vodní kapičky. Vystoupí-li vzduch dostatečně vysoko, kapky mrznou. Na první zmrzlé částice přimrzají další vodní kapičky, ledová hrudka se zvětšuje a samozřejmě se při tom stává těžší. Nakonec ji síla výstupného proudu vzduchu už nemůže unést, a ledová částice padá dolů. V nižších vrstvách atmosféry obvykle roztaje, změní se ve vodní kapku a dopadne na zemi jako déšť.

Dvoukilový rekordman

Někdy se však stává, že se ve výstupném proudu vzduchu vytvoří nejdříve menší množství velkých zmrzlých částic, na kterých pak mrzne mnoho vodních kapiček. V obzvláště mohutném oblaku se silným výstupným proudem, který dokáže udržet ve výšce i velké ledové částice,tak vznikají namrzáním kapek kroupy. Ty jsou natolik velké, že během pádu na zem nestačí úplně roztát. V našich končinách dosahují kroupy obvykle velikosti do dou centimetrů. "Při nynějším krupobití padaly kroupy velké kolem čtyř centimetrů, ale kolegové v Havířově dokonce našli kroupu dlouhou sedm centimetrů," říká Pavel Lipina z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. "Největší kroupa zaznamenaná v odborné literatuře spadla v Německu v roce 1925. Vážila 2,04 kilogramu a měla rozměry 26x14x12 centimetrů," uvádí Daniela Řezáčová.

Tropy a polární končiny bez krup

V zimě ovšem kroupy zpravidla neuvidíme. Chladnější vzduch totiž obsahuje méně vodní páry než vzduch teplý, takže v něm není dost vody na to, aby vyrostly dostatečně velké ledové hrudky. Ledové částice stačí jen na vytvoření sněhových vloček, což je zimní obdoba dešťových kapek. Stejně tak na naší polokouli nevznikají kroupy v severních oblastech, a to ani v létě vzduch tam není dostatečně teplý a neobsahuje potřebné množství vodních par. Krupobití rovněž nehrozí v tropech. V tamním horkém vzduchu je velké množství vodních par,které se ve výšce srážejí přímo do dešťových kapek, jež pak padají na zemi. Ledové krystalky, které jsou počátkem deště v našich končinách, v tropech vůbec nevznikají. Natož aby se mohly proměnit v kroupy. Nejčastěji se krupobití vyskytuje v Kanadě, ve státech jižní Evropy či v Gruzii, zejména tam, kde jsou hory,podél nichž teplý vzduch stoupá rychleji nahoru. Škody způsobené kroupami jsou tam velké a pravidelně se opakují, takže tyto země také mají největší snahu krupobití zabránit.

Jodid místo ledu

"Základní postup proti krupobití vycházel z poznání, že kroupy vznikají z malého počtu ledových částic," vysvětluje Daniela Řezáčová. "Výzkumníci se tedy snažili dodat do mraku další drobné částice, obsahující jodid stříbrný či jodid olovnatý, které mají obdobnou krystalickou strukturu jako led. Předpokládali, že krystalky ledu budou vznikat i na nich. Místo malého počtu velkých krup by se pak vytvořila spousta malých ledových krystalků, jež stačí před pádem na zem roztát." V praxi však tyto pokusy selhávaly. Je totiž nutné umělé částice dopravit z letadla nebo raketou do určitého místa v mraku právě v tu dobu, kdy se tam začínají vytvářet kroupy. To se však málokdy povede, protože vhodný okamžik může trvat pouhých několik minut. Proto také snahy odvrátit krupobití postupně ustaly.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.