Daniel Kroupa v dopise uvádí, že lidé se obávají možnosti, že by Berlín mohl využít svého vlivu k revizi poválečného uspořádání.
"Pro tyto naše občany je přítomnost amerických vojáků v Německu jakousi zárukou, že poválečné smlouvy stále platí a budou dodrženy," uvádí se v dopise z konce srpna.
Bushovo rozhodnutí stáhnout z Německa asi třicetitisícový kontingent senátora znepokojilo, přestože považuje Německo za demokratickou zemi.
Lidé se bojí neonacistů
"Jako český politik však nemohu přehlížet, že mnoho našich občanů i tolik let po válce má z Německa strach," napsal Bushovi Kroupa. V listopadu se pokusí obhájit senátorský post.
Důvody, proč by Američané měli v Německu zůstat, lze ale prý najít také obecně v rámci EU. Ta totiž dosud nevytvořila společnou bezpečnostní politiku.
"Je smutné a zahanbující, že v případě ohrožení Evropa nemá efektivní postup politického rozhodnutí o nasazení společné armády. Ve skutečnosti však nemá ani tuto armádu," uvedl Kroupa.
USA chtějí v následujících letech přehodnotit rozmístění vojenských jednotek ve světě, protože se objevily nové bezpečnostní hrozby.
Bez otázek nejsou odpovědi
Daniel Kroupa očekává odpověď z Washingtonu každým dnem. "Bylo mně přislíbeno, že do 14 dnů mi odpověď přijde. Přislíbilo mi to velvyslanectví," prozradil iDNES.
Senátor se domnívá, že jeho iniciativa může George Bushe oslovit, a přinést tak své plody: "Pokud takové hlasy nebudou, nebude ani žádná reakce. Je to natolik důležitá věc, že mě zaráží, že obhájci českých zájmů zatím nereagovali."
Zároveň zákonodárce dodal, že o svém dopisu s nikým nehovořil a ani to nehodlá dělat. "Já jsem to s nikým nekonzultoval. Nebudu o tom ani žádného politika přesvědčovat, protože to nemá cenu. Jediný, kdo v tom může rozhodnout, je Bush," řekl iDNES.
