Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kromě oteplování Zemi údajně hrozí i zatemnění

  10:14aktualizováno  10:14
Zemi ohrožuje vedle globálního oteplování ještě další fenomén - zatemňování oblohy. Tvrdí to dokument, který uvedla francouzská televize ARTE. Oba jevy jsou do značné míry protichůdné. Znečištěná atmosféra brání paprskům, aby ohřívaly planetu.
Částečky v ovzduší brzdí sluneční paprsky. Ilustrační foto

Částečky v ovzduší brzdí sluneční paprsky. Ilustrační foto | foto: Reuters

"Je možné, že jsme zásadně podcenili rychlost změn našeho klimatu," cituje Le Monde režiséra dokumentu Ve stínu nebe Duncana Coppa.

Oteplování planety prý do jisté míry totiž léta zakrýval jiný, stejně znepokojivý jev, působící však zcela opačně: zatemňování oblohy.

Zatemňování způsobují maličké částice sazí a popele, které se do atmosféry dostávají lidskou činností a odrážejí sluneční paprsky. Na jedné straně skleníkové plyny zvyšují teplotu, na druhé straně tyto částečky omezují intenzitu slunečního záření a teplotu snižují.

Jinak řečeno, celkový vzrůst teploty by byl mnohem vyšší bez tohoto příkrovu znečištění, který vytvářejí automobily, továrny a letadla a který na širokých plochách planety účinek slunečního záření redukuje.

Dokument cituje amerického klimatologa, který si po útocích z 11. září všiml: "Obloha je modrá a čistá. Až nenormálně čistá." Tři dny po útocích totiž nevzlétla americká linková letadla. Během těchto tří dní v celých Spojených státech současně vzrostla teplota v průměru o jeden stupeň Celsia.

Podle Le Mondu může zchlazující efekt zatemňování omezit snahy o boj proti znečištění, zejména v Evropě. "Mysleli jsme si, že žijeme ve světě, který se otepluje, ale není to pravda. Žijeme ve světě, který se otepluje a zároveň zatemňuje," tvrdí německá klimatoložka Beate Liepertová.

Výraz "zatemňování planety" vymyslel britský biolog žijící v Izraeli Gerald Stanhill. Měřil sluneční záření v Izraeli v 60. letech minulého století, pak znovu v 90. letech. K jeho velkému překvapení intenzita slunečního záření poklesla o 22 procent.

Jeho výzkumu se však nedostalo téměř žádného ohlasu. Odpůrci tvrdili, že úměrně tomu by musela klesat i teplota, což tak rozhodně není.

I jinde ve světě dospěli další vědci k podobným závěrům. Od 50. do 90. let minulého století se intenzita slunečního záření ve Spojených státech snížila o deset procent, v Rusku téměř o 30 procent. Lidstvo se tak ocitá mezi Skyllou a Charybdou, mezi oteplováním a zatemňováním, konstatuje Le Monde.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.