Příznivci a odpůrci samostatnosti se shodnou pouze na jediném: Nebudeme spor řešit násilím, válek bylo v našem okolí dost. I to je ovšem velmi významné poselství.
Situace je nicméně zamotaná. Bývalí komunisté prezidenta Mila Djukanoviče - kteří od roku 1997 chtějí samostatný stát - nyní musí jednat s nacionalisty z Liberálního svazu o podpoře v parlamentu. Pro liberály je situace jasná: je třeba co nejdříve vypsat referendum o samostatnosti.
Proces oddělování už je v chodu. Tři roky se černohorská ekonomika odděluje od srbské, politicky je to složitější. Obhájit samostatnost zemičky s 650 000 obyvateli je těžké především na mezinárodní scéně.
Doma podpora nezávislosti v posledních letech roste. I když prezident Milo Djukanovič chce zemi integrovat do západoevropských struktur, tak právě Evropa je z Černé Hory nervózní, protože změny hranic na Balkáně v posledních deseti letech takřka vždy provázely války.
Pro Srbsko je nyní Černá Hora důležitá především jako součást historických a národních tradic. Bělehrad, který podporuje profederální černohorské strany, však oficiálně zastává názor, že bude respektovat černohorské hlasování, ať dopadne jakkoli.
Parlamentní volby byly referendem o referendu. Je jasné, že sice těsnou většinou, ale Černá Hora míří k nezávislosti.
