Zkáza trvala jen asi tři minuty. Kostelcem a Ježníkem se prohnal větrný vír, který místní popsali jako tornádo. "Moc dobře jsem to viděl. Najednou se přihnal vír a bral s sebou všechno, co mu přišlo do cesty. Střechy, větve, prostě vše. Opravdu to vypadalo jako tornádo. Dosud jsem to znal jen z televize," popsal Roman Lázár.
Jiří Vodička seděl v altánu. Dřevěná konstrukce se najednou zvedla a odletěla. Když běžel domů, nedaleko od něj se vyvrátil statný ořešák. "Vypadalo to opravdu strašně, nic takového tady nepamatujeme," řekl muž, kterému trosky sousedovy střechy poničily nové auto.
Po zvěstech o tornádu se do Krnova vypravili meteorologové. Tornádo je totiž v našich zeměpisných šířkách poměrně výjimečné. Lidé si ho často pletou s vichřicí, případně húlavou.
Jenže tentokrát i experti potvrdili, že Krnovem se prohnalo tornádo. "Podle průběhu a trajektorie výskytu, škod a dalších aspektů se dá s velkou pravděpodobností říct, že to bylo tornádo.
Samozřejmě nemělo stálý dotyk se zemí, občas se od ní odlepilo," potvrdil Pavel Lipina, šéf oddělení meteorologie a klimatologie ostravské pobočky ČHMÚ.
Podívejte se na krnovské tornádo |
Jak podotkl, jej ani jeho kolegy příliš nepřekvapilo, že se výskyt tornáda prokázal. "Ono to většinou bývá buď tornádo, nebo húlava, to záleží na charakteru škody, které musíme prohlédnout. Záleží na stopách v obilí a v trávě nebo třeba na tom, zda jsou stromy ukroucené či ne, nebo zda jsou v jednom směru či ve vířivém a podobně. Těm lidem, kterým tornádo vzalo střechu nad hlavou, je ale jedno, jestli je zasáhla húlava nebo tornádo," řekl klimatolog.
Ještě vysvětlil, že zatímco tornádo se pohybuje ve svislém směru a dotýká se země, húlava je zjednodušeně řečeno horizontálně rotující masa vzduchu.
Tornádo zasáhlo asi čtyřicet rodinných domů, lehce se zranilo deset lidí.
