Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krkavci uklovávají jehňata, zlobí se farmáři. Ornitologům chybí důkaz

  14:11aktualizováno  14:11
Krkavci vyklovou čerstvým jehňatům oči, vytrhnou maso z kýty, tvrdí chovatelé ovcí v Královéhradeckém kraji. Podle nich ptáci cíleně útočí na stáda, a proto žádají odstřel opeřenců. Podle ornitologů však scházejí důkazy.

Nedospělí krkavci tvoří na Broumovsku početná hejna. | foto: Slavomír Kubeš MF DNES

Krkavec velký je ohroženým druhem a chrání ho zákon. Je všežravý, živí se i mršinami nebo odpadky. Jeho takřka vyhubená populace se však rozrůstá.

Chovatelé teď v časném jaru vídají krkavce na pastvinách a tvrdí, že už jich je tolik a jsou tak drzí, že by bylo potřeba proti nim zasáhnout.

"Ročně nám kvůli krkavcům uhyne 150 jehňat, trvá to už deset let. A takhle nízký počet je jen díky tomu, že necháváme ovce rodit v halách a ven jdou až ve dvou měsících," řekl chovatel Jan Šefc z Lachova na Broumovsku.

Farmář chová tisíc ovcí a už rok se snaží dojednat si výjimku k odstřelu krkavců. Podle něj mají chovatelé potíže i jinde v republice, ale také v Bavorsku či Anglii. Jeho sousedka, která chová jen kolem šedesáti ovcí, ukryla dvě jehňata radši do stodoly. Jinak by jí prý nezbylo nejspíš žádné.

Zvířata trpí zaživa, říkají farmáři

Chovatelé popisují drsné případy. Třeba jak se ovce vestoje bahnila přímo na pastvině a krkavec už kloval do ještě se rodícího jehněte. Že mláďatům vyklovou oči, je běžné.

"Když se ovce obahní už venku, predátoři bývají velmi agresivní. Já bych tam postavila ochránce, ať to vidí. To pak chodí jehně bez oka, s vyklovanou kýtou a je přitom živé. Musí se zabít," posteskla si farmářka Monika Menčíková ze Šonova na Broumovsku.

Krkavci nejsou přemnožení, tvrdí úřad

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že populace krkavce velkého přibývá v posledních letech až desetiletích. Celkový počet hnízdících krkavců nyní přesahuje 1 200 párů. O přemnožení se nejedná, neboť působí vnitrodruhová konkurence a krkavců žije stabilně přibližně 2-5 párů na 100 km².

Podle odborníků vyplývá z rozborů potravy a dalších poznatků, že krkavec velký je v našich podmínkách spíše prospěšným druhem. Loví aktivně drobné hlodavce (hraboš polní, norník rudý, myšice lesní). Může tím pomoci tlumit škody napáchané těmito zvířaty. Živí se i mršinami a odpadky, takže zastává i významnou sanitární funkci. Naopak drobná zvěř tvoří jen nepatrnou část jeho potravy.

Na jejich farmě leží dosud sníh, takže jehňata se rodí pod střechou. Stačí však, když by se ve stádu na pastvině zranil jediný kus. Krev dokáže přilákat hned celé hejno krkavců.

"Jsou to inteligentní ptáci, první jdou po očích. Pak už je jejich oběť bezbranná," tvrdí farmářka.

"My se snažíme ovce hlídat, protože máme mléčné plemeno, ale mám obavu o telata skotského náhorního skotu, až začnou přicházet na svět. Vím od známých na Zlínsku, že krkavci udolají i tele," říká farmářka Menčíková.

V nocovištích se slétají stovky ptáků

Velká hejna krkavců se shlukují k nocování v Božanově, na Ostaši či Hejdě na Broumovsku. Lidé tam pozorují třeba stohlavé hejno i větší.

Přelétají pak do blízkostí farem, kde bývá dost potravy. Stěžují si taky chovatelé od Dvora Králové nad Labem.

Podle ochranářů je na Broumovsku i v sousedním polském národním parku Góry Stolowe pořád stejně hnízdících párů. Problém je s nedospělými ptáky, kteří se shromažďují ve velikých hejnech a slétají se na nocoviště.

"Z nějakých důvodů se v posledních třech až čtyřech letech stahují tato hejna, potulují se po pastvinách a vyhledávají nejjednodušší zdroj potravy. Že se objeví větší hejna v některých lokalitách republiky, však neznamená, že se krkavec přemnožil," uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.

Podle ní láká krkavce na pastviny hlavně placenta narozených jehňat, ale přitom zřejmě jsou schopni napadnout i větší zvíře.

Ministerstvo: odstřel umožní výjimka podle zákona

Zatímco u kormoránů, na které si stěžují rybáři, bývají škody plošné, u krkavců jde podle ministerstva životního prostředí v celé zemi o jednotlivé případy. Potvrzuje je právě na Broumovsku.

Jako řešení navrhují úředníci odstřely. Zákon o ochraně přírody totiž umožňuje povolení výjimky i k usmrcování zvláště chráněných živočichů, a to i z důvodu prevence závažných škod na hospodářských zvířatech.

"Na Broumovsku již probíhají jednání o povolení zákonného postupu, tedy odstřelu krkavců, kteří se adaptovali na hospodářská zvířata," řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Nemáte důkazy, brojí ornitologové proti odstřelům

Ornitologové ale namítají, že zatím chybí důkazy o útocích krkavců. "Není prokázané bezprostředně, že by krkavci napadali a zabíjeli ovce či jiný dobytek," zpochybnil případy z Broumovska ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

"Je zdokumentováno, že se v lokalitě krkavci vyskytují, na videích je vidět mrtvá ožraná zvířata, ale není řečeno, že se už třeba ovce narodily mrtvé," dodal Vermouzek. Podle něj může hrát roli i to, jak se chovala matka v době porodu. Normální je, že se krkavci živí placentou při porodu na pastvině.

"Pro nás stále chybí důkazní materiál pro tak radikální závěr, že krkavec zabíjí," řekl Vermouzek.

I on připouští, že krkavci jsou inteligentní ve shánění potravy.  Tvrdí ale, že se měla hledat jiná jednodušší řešení, jak by farmáři chránili stáda. Mohou je prý nechat hlídat psem jako na Slovensku či v Beskydech.

Chceme odstřel, když krkavci škodí

Farmáři se však ozývají i z dalších míst. Chovatel Jan Švéda ze Zlínska vypočítává škody kvůli krkavcům na 350 tisíc korun ročně i víc.

"Stát žádné škody nehradí, střílet krkavce nesmíme, tak jak se můžeme bránit? Plašíme je, to je všechno. Střílíme do vzduchu, ale na to si oni rychle zvyknou," řekl Švéda, který chová 1 300 ovcí.

Ptáci vyklovávají oči rodícím ovcím, novorozeným jehňatům i telatům. Stačí na to dva tři krkavci. "Krkavec vyklove oči, vyzobe mozek a střeva, to má rád," popsal farmář.

"Ornitologická organizace řekla, že to není možné. Ale nikdy tu nebyli, nestojí o žádné důkazy," uvedl farmář Švéda. Požaduje, aby stát zakročil proti krkavcům právě kvůli těmto škodám.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.