Americká ministryně zahraničí také vyzvala všechny strany zapojené do krize, aby se zdržely jakýchkoliv násilných aktů a hledaly klidné ústavní řešení vážných sporů v zemi prostřednictvím dialogu.
"Zopakovala jsem mu (Zelayovi), že Spojené státy podporují obnovení demokratického, ústavního pořádku v Hondurasu," řekla ministryně.
Nová vláda v Hondurasu, která brání svrženému prezidentovi v návratu do země, čelí týden po vojenském převratu rostoucímu tlaku mezinárodního společenství.
Násilné sesazení Zelayi, který je častým kritikem Washingtonu, již odsoudil i americký prezident Barack Obama. Řešení situace je podle Reuters testem regionální politiky jeho vlády, která se snaží zlepšit svůj image v Latinské Americe.
"Amerika podporuje návrat demokraticky zvoleného prezidenta Hondurasu, přestože se tvrdě staví proti americké politice," prohlásil Obama.
"Neděláme to proto, že bychom s ním souhlasili. Děláme to proto, že respektujeme univerzální princip, že lidé by si měli volit své vlastní vůdce, ať už jde o vůdce, s nimiž souhlasíme, nebo ne," dodal.
Mluvčí honduraského nejvyššího soudu Danilo Izaguirre dnes řekl, že Zelaya se bude moci vrátit, jestliže mu parlament udělí amnestii. Toto rozhodnutí by mohl Kongres přijmout v rámci vyjednávání s mezinárodním společenstvím, dodal.
Zelaya: Nikdo nemusí poslouchat uzurpátorskou vládu
Zelaya už v pondělí večer vyzval své krajany k občanské neposlušnosti vůči přechodnému vedení země. Prohlásil, že nikdo není povinován poslušností vůči samozvané vládě v Hondurasu. Krátce před dnešním jednáním ve Washingtonu Zelaya vyzval Spojené státy, aby přispěly k jeho návratu k moci.
"Nikdo nemusí poslouchat uzurpátorskou vládu, která si bere moc silou a zbraněmi, protože všechna její rozhodnutí jsou neplatná a představují velezradu," prohlásil Zelaya na tiskové konferenci na honduraském velvyslanectví v Nicaragui před odletem k jednáním do USA.
"Jde také o zodpovědnost velmocí, zvláště Spojených států, které mají mnoho síly... a musejí přijmout opatření," řekl novinářům. Dosavadní projevy Obamy a jeho vlády vnímá jako pevný postoj Washingtonu zaměřený na jeho návrat do prezidentského úřadu.
Bohatý statkář Zelaya se vydal doleva po svém zvolení prezidentem a následně se také stal spojencem venezuelského prezidenta Huga Cháveze.
Někteří jeho bývalí spojenci z konzervativního tábora mu to stále zazlívají. Armáda ho 28. června odstranila z prezidentské funkce, protože se snažil prosadit konání referenda o změnách v ústavě navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu o jeho nelegálnosti, a vyhostila. O víkendu se neúspěšně pokusil do země vrátit. Jeho úřad přechodně převzal předseda parlamentu Roberto Micheletti.
Zelayu podpořila Organizace amerických států, která Hondurasu pozastavila členství, i vlády řady zemí, včetně USA. Ty dokonce pohrozily obchodními sankcemi.
