Seškrtáme výdaje na obranu a stáhneme se hned ze tří důležitých projektů NATO, oznámila dánská vláda. Uvnitř Aliance takové rozhodnuté budí rozčarování a obavy. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena je to "krok špatným směrem".
Dánové chtějí vycouvat především z netrpělivě očekávaného programu AGS (Alliance Ground Surveillance), do kterého měli vložit přibližně 50 milionů eur.
Systém sledování pozemních cílů má být hlavním pilířem pro ochranu aliančních vojáků na bojišti. Bude schopen odhalit a stopovat pohybující se objekty a poskytnout radarové snímky pozorovaných oblastí a důležité informace předávat velitelům i vojákům v reálném čase přímo v boji. Systém by tak měl vojáky nejen chránit, ale i zvýšit jejich bojeschopnost a efektivnost.
Státy NATO sdružené v programu společně kvůli tomu pořizují vysoce sofistikované bezpilotní letouny Global Hawk, mobilní pozemní pozorovací stanice a budují operační středisko na základně v italské Sigonelle.
V projektu pokračuje 14 zemí včetně Česka
Projekt za 1,3 miliardy eur řadí Aliance mezi naprosté priority. Mezi představiteli NATO se již objevily obavy, že by postup Dánska mohl vyvolat "dominový efekt" a z projektu by postupně začaly couvat i další země s příhodným vysvětlením, že zkrátka musejí šetřit.
"Velmi lituji takového rozhodnutí. Odstoupení Dánska od programu vysílá špatný signál našim silám i ostatním spojencům," prohlásil šéf Aliance a shodou okolností i dřívější dánský premiér.
Chápe, že jsou ministerstva obrany v mnoha zemích pod nesmírným tlakem a musí hledat úspory, varoval však, že při hledání úspor je potřeba "osekat tuk a nikoliv svaly".
Podle expertů může redukce výdajů na obranu v tomto směru přinést Alianci řadu komplikací. I když například v případě systému AGS už podobné schopnosti mají Američané.
"Státy NATO dlouhodobě nedodržují dohodu, že budou dávat na obranu 2 procenta hrubého domácího produktu. Za pár let se pak mohou všichni velmi divit. Ekonomická krize problém jen urychlila," konstatoval odborník na vojenství a publicista Lukáš Visingr.
Podobně by se podle něj mohly začít některé státy Aliance stahovat například z projektu velkokapacitního přepravního letounu Airbus A400 pro strategickou přepravu. Projekt letounu, jehož zavedení netrpělivě očekává řada zemí kvůli přepravě a zásobování svých jednotek v misích, už nabral zpoždění a začal se prodražovat.
Systém AGS má operačních schopností dosáhnout už v roce 2012. Na projektu se nyní, po odstoupení Dánska, podílí celkem 14 zemí včetně České republiky. Česko by mělo podle plánů do programu vložit v přepočtu asi miliardu korun. "Alianční systém AGS zvýší naše schopnosti a tím podpoří naše jednotky ve všech aliančních operacích," uvedl již dříve náměstek generálního tajemníka NATO pro obranné investice Peter Flory.
Okamžité uplatnění by měl systém například v misi ISAF v Afghánistánu, kde by mohl pátrat po nastražených výbušninách nebo v operaci proti pirátům v okolí Somálska.
Využít lze systém i při živelných pohromách, průmyslových haváriích či teroristických útocích zbraněmi hromadného ničení.
