Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyostřením krize na Ukrajině se Kyjev snaží zakrýt své nezdary, řekl Putin

  20:43aktualizováno  20:43
Současnou vyostřenou situaci na Ukrajině vyprovokoval Kyjev, řekl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Budapešti. Ukrajinská vláda se podle něj snaží zatáhnout novou americkou administrativu Donalda Trumpa do krize na východě země a není ochotna uplatňovat mírové dohody z Minsku, které mají zajistit urovnání konfliktu.

Odpůrci návštěvy Vladimira Putina protestovali v ulicích Budapešti (2. února 2017). | foto: Reuters

Současná ukrajinská vláda se podle Putina válčením také snaží zmobilizovat veřejnost, roztrpčenou hospodářskými a sociálními nezdary.

Maďarský premiér Viktor Orbán k tomu na společné tiskové konferenci s Putinem dodal, že jeho země má zájem na stabilní a úspěšné Ukrajině. „Výchozím bodem je ale mír a ten je možný jen prostřednictvím dohody z Minsku,“ řekl Orbán.

Boje v Donbasu eskalují: separatisté i Kyjev hlásí vysoké ztráty nepřítele

Putin i Orbán shodně zdůrazňovali význam vzájemné hospodářské spolupráce a vyslovili se pro zrušení sankcí, které Západ uvalil na Rusko v reakci na anexi Krymu a podporu donbaských separatistů. Tyto sankce podle Orbána připravily maďarský vývoz během tří let zhruba o 6,5 miliardy dolarů (asi 163 miliard korun). Sankce „selhaly politicky, jakož i ekonomicky“ a „zachovat je by bylo škodlivé nejen pro Rusko, ale i pro Evropu,“ dodal šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

„Svět prožívá významné přeskupování a věříme, že to povede k vytvoření příznivějších podmínek pro vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem,“ řekl Orbán, který jako jeden z mála evropských vůdců otevřeně vítal zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

„Tato situace nemůže vyhovovat nikomu,“ prohlásil o sankcích Putin, který na tiskové konferenci také tvrdil, že ukrajinští oligarchové, bezpochyby se souhlasem úřadů v Kyjevě, finančně podporovali v předvolební kampani Trumpovu soupeřku Hillary Clintonovou.

Na východě Ukrajiny byla od propuknutí bojů na jaře 2014 dojednána v rámci dohod z Minska řada příměří, která však byla narušována s postupně rostoucí intenzitou. Plně respektováno není ani poslední zastavení palby z konce loňského roku, z čehož se strany obviňují navzájem.

Konflikt si dosud vyžádal skoro 10 tisíc lidských životů.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to stále popírá.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.