Krize ukazuje, co v lidech je

V jedné knize, tuším že to bylo od Simmela, bylo napsáno, že krizové situace ukazují, co v lidech skutečně je. Spory kolem České televize jsou kritickou situaci a výše zmíněné pravidlo se potvrzuje. Najdeme lidí, kteří i přes to že jim hrozí ztráta dobře pracovní pozice, se odhodlali říci svůj názor. Jsou i tací u nichž jsou patrně tendence si naopak dobře bidýlko najít a vystrnadit stávající pracovníky za cenu zkreslování a neúplnosti - mimochodem se zde ukazuje jako platné i další pravidlo: nejlepší lež je částečná pravda.

Nové vedení televize však tuto poučku nemá z vlastní hlavy. Naučilo se ji za léta praxe od současných stran v parlamentu /komunisty k ním nepočítám - ti mají vlastní metody založené na čtyřiceti letech samovlády a pomocných příruček že Sovětského svazu/.

Jediné, ale velmi závažné co jsem mohl na začátku panu Hodacovi zazlívat je odstranění pana Proroka z ČT kvůli "nevhodným" otázkám na nátlak šéfa ODS. Pan Klaus sice může tvrdit, že televizi nesleduje, jak to řekl v nedělním Naostro, ale
vrátím-li se však k začátku, tak krize nám ukázala kam by nové vedení ČT směřovalo toto médium, aby prosadily své zájmy. Není divu, že pan Hodač a paní Bobošíková včetně "legálního" kolektivu okolo nich nechtějí odstoupit. Především pan Hodač dostal životní šanci. Málokomu se poštěstí se tak snadno stát ředitelem důležité instituce jakou je Česká televize. To platí samozřejmě i o "nových" moderátorkách a redaktorech obecně, kteří se z druholigového regionálního vysílání a šedi anonymity pozdvihli na úroveň celostátního vysílání, aneb :"Podívej Pepíčku maminka je v televizi a přinese domů více peněz". Ale i to je bohužel cena za demokracii a tržní systém. Na jedné straně přesvědčení a na té druhé chtivost.