Pane místopředsedo, Sněmovna se věnuje a bude věnovat rozpočtu na příští rok, který bude mít vysoký schodek. Vy jste relativně mladý, máte malé děti, utrácíte i v rodině více, než vyděláte?
Mladý? Ve svých 38 letech se už spíše blížím střednímu věku. Mám dva malé syny a snažíme se v rodině neutrácet více, než vydělávám.
A proč by to měl dělat stát? Neměl by se chovat normálně, tedy jako finančně ukázněná rodina?
V ideálním případě ano, ale u nás je špatně nastavený systém financování veřejného sektoru. Máme větší a dražší rozsah veřejných služeb, než jsou pravidelné příjmy, které může stát inkasovat prostřednictvím daní a odvodů.
To znamená, že se má podle vás ten systém, kterému můžeme říkat i sociální stát, změnit?
Má se průběžně korigovat. Pokud se tak neděje, musíme řešit deficit státního rozpočtu. Česká republika ten problém řeší od roku 1995.
Neodporujete si? Vždyť právě vaše sociální demokracie nechce ten systém hlouběji korigovat.
V letech 2002 až 2006 jsme snižovali daňovou zátěž a současně jsme chtěli snižovat podíl deficitu na hrubém domácím produktu. Po čtyřech letech se ukázalo, že ten souběh není možný. U právnických osob jsme sice daň snížili z 31 na 24 procent, přišla i nižší daň u nejméně vydělávajících skupin a zavedli jsme společné zdanění manželů, ale současně chyběly peníze ve veřejných rozpočtech.
Budete tedy prosazovat vyšší daně?
V naší koncepci - a máme to ve volebním programu uvedené jako prvořadý cíl - je snižování deficitů veřejných rozpočtů. Proto si další snižování daní nemůže země dovolit.
K daním se ještě dostaneme. Ale ČSSD před volbami v roce 2006 přispěla k tomu, aby se deficity zvýšily. Je to další rozpor v tom, co říkáte?
Opatření před volbami byla schválena i jinými stranami. Největší výdaj do rozpočtu tehdy navrhl dnešní příslušník TOP 09 pan Severa se souhlasem pana Kalouska. To bylo zvýšení rodičovského příspěvku ze 3 500 na 7 500 korun měsíčně. To byl vůbec největší jednorázový nárůst výdajů. Třikrát jsme tehdy o tom hlasovali a já jsem se tomu snažil zabránit. Nehlasoval jsem pro něj! Nejenom ČSSD, ale i ostatní strany žily v době ekonomického růstu v domnění, že si podobnou politiku můžeme dovolit.
Buďte konkrétní.
ODS přišla před volbami v roce 2006 s velkorysým programem daňových úlev. Když pak seděla ve vládě, zjistila, že jej nemůže realizovat. Výsledkem toho byl odchod architekta jejich volebního programu Vlastimila Tlustého. Pak přišel Kalousek a začal jako ministr financí dělat pragmatičtější politiku, ale ta se hodně lišila od programu ODS.
Nebudeme se točit v kruhu, když se razantněji nešetří? Nechtělo by to snižovat více a rychleji deficity?
Schodek a celkový objem veřejného dluhu se skutečně zvyšují. Ale zasáhly do toho i dvě věci - hospodářská krize a úroveň výdajů, které jsou vyšší, než jsme schopni vybrat. Předtím jsme to pokrývali z privatizačních příjmů, ale takových možností už moc nebude.
Co navrhujete?
Musíme efektivněji dávat peníze na výdaje a současně zlepšit výběr příjmů. Proto vznikl zákon, který má přesměrovat dividendy ze státních firem na jiné účely.
Jak to má konkrétně vypadat?
Největším zdrojem by byly pravděpodobně dividendy ČEZ, protože vláda v něm má velký podíl. Použily by se například na jednorázovou výplatu k důchodu ve výši 2 400 korun v příštím červnu.
To je populistické, nemyslíte? Protože volby budou koncem května, takže přilepšení, které důchodcům vybojujete, může být i politický kalkul.
Pokud by to byl kalkul, tak bychom chtěli, aby byl vyplacen v dubnu či květnu, ne po volbách.
ČSSD dokonce hovoří o 13. důchodu, přitom to má být vyplaceno pouze jednorázově a částka navíc nedosahuje ani zdaleka průměrného důchodu. Není to podvod na starších občanech?
Třináctý důchod je mediální zkratka. Přečtěte si náš volební program, tam je to jasně napsáno. I zákon, který jsme k tomu připravili, hovoří o jednorázovém příspěvku. My v tom mluvíme jasně, nelžeme. Chceme pomoci důchodcům, protože jim nebyly valorizovány penze.
Jenže z peněz ČEZ jdou peníze na přesně vymezené účely, třeba na ekologická opatření. To je chcete vzít a ničím nenahradit?
Není to tak složité. Stačí změna zákona a rozšíření účelů, na které se to dá použít. Pak by vláda měla peníze vyplatit. Změna by se dala využít i v dalších letech.
Po jednání v Kramářově vile o dalším osudu Fischerovy vlády se zdálo, že dohoda o rozpočtu na příští rok platí. Ale teď se ji i vy snažíte nabourat. Proč?
Rozpočet v prvním čtení prošel, a tím jsou dané parametry. Schodek se už ani ve druhém čtení měnit nebude, to vyplývá z rozpočtových pravidel. Může dojít k přesunu peněz v rámci jednotlivých kapitol. To je však zcela normální.
Je normální utrácet peníze, které nemáme? Na to se ptám od začátku.
Od začátku jsme si vyhradili právo dělat změny ve struktuře rozpočtu. O to se pokusíme ve třech směrech a jedná se o 11,5 miliardy.
Odkud kam a jak je přesměrujete?
Sedm miliard má jít na platy lidí zaměstnaných ve veřejném sektoru. Alespoň by tím neklesly platy, i když by se nezvýšily. Týkalo by se to hlavně učitelů a policistů v příštím roce. Tři miliardy by šly na sociální služby, které chce vláda seškrtnout. A jeden a půl miliardy na dorovnání přímých plateb pro zemědělce.
Tím asi některé lidi potěšíte. Ale komu je vezmete?
Celkově je ta suma jen jedno procento výdajů rozpočtu. Domníváme se, že ne všechny nové nákupy v resortu obrany jsou nezbytné. A ministerstvo financí má ještě některé rezervy a ušetřit by měla všechna ministerstva. Chceme otevřít diskusi o dotacích do fondu dopravy.
Narážíte tím na "betonovou lobby", která staví dálnice i jiné projekty dráž, než je i v cizině obvyklé?
I na to. Kdyby se postupovalo efektivněji, tak by se dalo za stejné peníze postavit víc. Navíc máme drahý systém elektronického mýta, neprodukuje tolik peněz, jako se očekávalo. Bývalý ministr dopravy Řebíček k němu podepsal dodatky v hodnotě dvou miliard korun, ale ten systém je nastavený špatně a podle všeho nebude schopen dodat ty peníze, které byly očekávány. Měl se rozšířit na silnice první třídy, ale ani to se nestalo.
Jaká je politická průchodnost vašich námětů?
O každé z těch tří věcí vyjednáváme samostatně. Zdá se, že už ve Sněmovně existuje většina pro ty platby pro zemědělce, u platů pro zaměstnance ji zatím nemáme, ale pokračujeme v jednání. Hledáme podporu u jiných stran.
Vláda ve středu navíc oznámila, že ještě musí zvýšit schodek i na tento rok, protože nemá kvůli nižším výběrům peníze na důchody. Je rozpočet na příští rok nastaven správně? Nebude se ještě několikrát měnit?
Pochválil jsem vládu za realistický rozpočet. Je to skeptické k dalšímu výhledu, a to je správný postup. Přirozeně existují rizika dalších úprav, pokud bude stejná ekonomická situace jako tento rok. Ale rozpočet je pravdivější, než jaký sestavila Topolánkova vláda na rok 2009.
Jak jsem říkal, stát si musí půjčovat peníze na výplatu důchodů. Proč se politici pořád nedomluvili ani za dlouhé roky na penzijní reformě? Na co čekáte?
Letos stoupla nezaměstnanost, a tím se i na důchody vybere méně peněz. Náš průběhový důchodový systém je citlivý na velké propady a také na demografický vývoj, kdy obyvatelstvo stárne a méně lidí musí pracovat na více penzistů.
Tak proč ho už nezměníte?
Ale já si myslím, že důchodová reforma má být! Zejména kvůli nepříznivému demografickému vývoji. Zatím jsme se nedokázali dohodnout, musíme to však udělat.
ČSSD hovoří i o zvýšení některých daní pro takzvaně bohaté. Přitom na druhé straně je o Česku známo, že zde firmy i jednotlivci často obcházejí placení daní. Jenže vy chcete "trestat" ty, kteří je platí poctivě. Není lepší metodou zpřísnit a zefektivnit výběr daní než je zvyšovat?
Bavíme se o návrhu daňové progrese z každé koruny vydělané nad 1,2 milionu za rok. Přineslo by to zhruba pět miliard korun do veřejných rozpočtů, a to není tak zanedbatelná částka. Jsme hlavně přesvědčeni, že je teď potřeba udělat určité moratorium na snižování daní. To si v současné situaci Česká republika nemůže dovolit.
Máte dvě oblasti, kde chcete daně zvýšit, popište je více.
První je progrese u výdělků nad 1,2 milionu ročně, jak už jsem říkal, a druhou je daň z příjmů právnických osob. I tam ten pokles z 24 na 19 procent, který pokračoval za vlády Mirka Topolánka, byl nadbytečný. Sazba 24 procent byla konkurenceschopná a udržitelná.
Znamená to, že chcete v tomto případě zpátky až na 24 procent?
Ne. Navrhujeme návrat na 21 procent u právnických osob. A pak je tady problém, který má celá Evropská unie - tím jsou daňové ráje. Jsem rád, že nás krize přinutila o nich více přemýšlet a že je odhodlání vůči nim konat. Hovoří se o tom, zda mají mít firmy sídlící v daňových rájích přístup k veřejným zakázkám. Existuje i řada možností, které vláda má, jak omezit odliv prostředků, které mají být zdaňovány poctivě na našem území. Nevyužili jsme k tomu zatím všechny možnosti.
Když zvýšíte bohatším lidem daně, proč by to neobešli tím, že budou pracovat jako živnostníci, a ne jako zaměstnanci? Pak by na tom stát moc nevydělal.
U samostatně výdělečně činných osob byl nastaven výhodnější systém odvodů na rozdíl od zaměstnanců, aby se pomohlo podnikání. Nicméně si nejsem jistý, zda už nastal čas, jak odvody těch skupin udělat srovnatelné. My jsme se za našich vlád pokusili nůžky mezi těmito skupinami poněkud stáhnout.
Máme krizi, přitom ve svém programu přesto hovoříte o některých opatřeních, která by stála další peníze z veřejných rozpočtů. Není to neodpovědné? Může to zvýšit schodky, a kde na to chcete vzít?
Náš program prošel důkladnou revizí a i my "slibujeme" méně než předtím. Ale to nebyly sliby v podobě, jak si to představujete, to byly programy na zlepšení života obyvatel. Máme však kvůli krizi skutečně menší cíle, pokud jde o možné výdaje.
Je možné, že program ještě upravíte a budete slibovat ještě méně?
Chci, abychom měli realistický program. Základní parametry měnit nebudeme, ale dílčí změny se mohou ještě odehrát, bude to záležet na ekonomickém vývoji v zemi. Ať lidé ve volbách sami rozhodnou, jaký chtějí v příštích letech mix daňové a rozpočtové politiky, to je podstatné.
Vy osobně nepatříte k radikálnímu křídlu v ČSSD a jste spíše umírněnější, pokud hovoříte o těch výdajích. Zdá se mi, že se dokonce ani tolik nelišíte od názorů Miroslava Kalouska. Je to tak?
Lišíme se v případě výšky daní u fyzických osob. Nelišíme se v tom, že říkáme, že v příštích letech si nemůžeme dovolit snižování daní a že se máme soustředit na stabilizaci veřejných rozpočtů.
A v rámci ČSSD existují radikálnější varianty řešení, pokud jde o rozdávání peněz, takzvané předvolební dárečky a podobné věci?
Existují podobná přání některých lidí v sociální demokracii. Ale není to náš program. Nehlásíme se k růstu deficitu veřejných rozpočtů.
Na závěr se pokusíme vyřešit jednu záhadu. Jste v žebříčcích popularity politiků hodně vysoko. Přitom nepůsobíte nijak silně. Někteří říkají, že nejste vůbec charizmatický. Čím si vysvětlujete tu svoji popularitu?
Tyto žebříčky nejsou směrodatné a ani já je tak pozorně nesleduji.
Neříkejte, že vám to nedělá radost?
V politice není mnoho věcí, které vás potěší, takže někdo se zoufale chytá i podobných maličkostí. Snažím se být dlouhodobě názorově konzistentní a dělat realistickou politiku. Nepouštím se do žádných ideologických výbojů. Asi to voliči oceňují, i pokud jde o měření popularity. V politice přitom podle mě může člověka nabíjet hlavně to, že může věci měnit a ovlivnit.
