Bednář, profesor filosofie a člen republikového výboru strany, se rozhodl nemlčet poté, co Svobodní vydali prohlášení k dění na Ukrajině (psali jsme o něm zde), které bylo relativně blízké argumentaci Kremlu.
Svobodní v tomto stanovisku akcentovali, že na Ukrajině „vedou velmoci zástupnou válku“, že „také Západ musí přiznat odpovědnost za vyvolání konfliktu“ nebo že „Ukrajina vznikla jako uměle vytvořený stát s nepřirozenými hranicemi“. O ruské vojenské pomoci separatistům nepadlo ani slovo.
Tezi o uměle vytvořeném státu označil Bednář za neudržitelnou (jeho prohlášení najdete zde). „V Evropě, snad kromě Islandu, nemohl kvůli etnické rozmanitosti a dějinné komplikovanosti nikdy vzniknout žádný čistě přirozený stát s údajně přirozenými hranicemi. Státy vždy vznikají aktem svobodné, v novější době demokratické občanské vůle, a jedině tak, trvají-li i nadále na svých výchozích zásadách, z nichž vznikly, jsou přirozené,“ napsal Bednář.
Dodal k tomu, že státní identita Ukrajiny se za dvacet let jejího trvání přes zjevné problémy „vcelku stabilizovala“, což se podle něj týkalo i meziválečného Československa. „Proti kterému se musely v roce 1938 spojit čtyři nejvýznamnější evropské velmoci, aby jej zničily,“ připomněl Bednář Mnichov.
Výtku Svobodných, že na Ukrajině „nebyly naplňovány základní funkce státu“, Bednář odmítl s poukazem na to, že právě tento stav „se rozhodli svobodní ukrajinští občané změnit“. „Tuto podstatnou skutečnost naše zářijové stanovisko nápadně ignoruje. I na Ukrajině totiž existují svobodní občané, nikoli jen, jak zdůrazňují odpůrci svobodné a demokratické ukrajinské státnosti, vnějšími silami manipulované obyvatelstvo,“ argumentuje Bednář.
Mezi svobodou a diktátory bude politická válka vždy
Ani teze o zástupné válce Západu při hledání rovnováhy velmocí podle něj neobstojí. „Mezi svobodou a demokracií na jedné straně a diktátorskými nesvobodnými poměry na straně druhé totiž bude politická válka v té či oné podobě fakticky vždy. Demokratické a nedemokratické státy nelze klást na v zásadě mechanicky stejnou úroveň,“ stojí v Bednářově textu.
Stanovisko Svobodných, že vůdci mocností mohou bez ohledu na to, zda jsou demokratické, nebo ne, zajistit mír na Ukrajině, není podle něj realistické.
„Za poměrně krátkou existenci Svobodných je naší podstatnou slabinou stále zřetelnější nedostatek politické vzdělanosti. Je proto nezbytné, abychom si skutečně osvojili porozumění toho, co je podstatou svobody, spravedlnosti, demokracie a na nich založené politické filosofie. (...) Převaha čistě ekonomického a IT pohledu nás totiž nyní již dost viditelně a dramaticky oslabuje na cestě k plnohodnotné existenci zdravé a silné, naši veřejnost skutečně oslovující, spolehlivě demokratické politické strany,“ uzavírá Bednář.
Bednář to vnímá jinak, říká místopředseda Pajonk
Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk řekl, že je dobře, že disentní Bednářův názor zazněl. Zároveň však necouvl z pozic, které předsednictvo, jehož je členem, vytyčilo ve svém prohlášení. Pro iDNES.cz Pajonk řekl, že „Miloslava Bednáře není důvod ostrakizovat, ale že zkrátka situaci vnímá jinak“.
„Vystoupil s tím obsahem i v sobotu na republikovém výboru. Jsou tam lidé, kteří jeho postoj sdílejí... Není to půl na půl, ale není úplně sám. Mnoho členů výboru Ukrajinu ovšem považuje za konflikt, který řešit nemůžeme, a proto bychom se měli věnovat jiným věcem,“ řekl iDNES.cz místopředseda Pajonk.
Rozvedl pak, že podle něj konflikt na Ukrajině není velkým sporem idejí jako spíš „ozbrojených skupin na obou stranách, které mají zbraně a chtějí násilím dosáhnout řešení situace, které jim vyhovuje“. „Ruskem podporovaní separatisté jsou ‚ti horší‘, kvůli přeshraniční podpoře, na druhou stranu půl roku zpátky byla ta situace jiná. Legitimně zvolená vláda byla svržená způsobem, se kterým sice mohu interně sympatizovat, ale ne tak už s tím, co nová vláda začala dělat,“ míní.
