Kolegium v pátek v tiskové zprávě uvedlo, že nemůže přejít bez odpovědi znevažující slova prezidenta Miloše Zemana: Výzva místo spojování společnost jen rozděluje. Výzva, kterou za 24 hodin podpořilo víc než pět tisíc lidí, podle autorů usiluje o přesný opak. „Žádáme pana prezidenta, aby svá tvrzení - a to konkrétními citacemi z výzvy - doložil. Jinak nás nutí, abychom ho nazvali lhářem,“ uvedli.
Adventní výzvaCelý text a seznam signatářů najdete zde |
Ovčáček ve čtvrtek na svém Facebooku na dotaz novináře ze serveru HlídacíPes.cz, zda prezident zvažuje možnost připojit svůj podpis pod výzvu, odpověděl, že nikoliv, protože výzva místo spojování společnost jen rozděluje. „A to svým paušálním tvrzením, že nemalá část společnosti podléhá fašizujícím tendencím. Co se spíše věnovat snaze pochopit obavy velké části společnosti? Kázat umí každý, pochopit a řešit problémy je složitější,“ napsal.
Důvody, proč prezident svůj podpis pod výzvu nepřipojí, jsou podobné, jako byly v létě na podobnou výzvu vědců proti nárůstu xenofobních nálad, řekl v pátek agentuře ČTK Ovčáček. Rovněž poukázal na pasáž výzvy, v níž se píše o fašizující tendenci nemalé části společnosti.
„Kdo jim dal právo takto bez jediného důkazu lživě paušalizovat, takto nepravdivě osočovat a hanět občany této země? Veřejnost projevuje oprávněné obavy z nekontrolované migrační vlny, která, jak se ukazuje, souvisí s terorismem. A projevení obav není fašizující tendencí,“ reagoval.
Předseda kolegia Jan Dobrovský řekl, že považuje Ovčáčkův názor za názor prezidentův, ať už ho mluvčí vyjadřuje v jakémkoli komunikačním médiu. „Jestliže říká za pana prezidenta, že pan prezident něco nepodepíše proto, že nebude podepisovat něco, co rozděluje, a nikoliv sjednocuje, je to pro mě názor prezidentův, který zprostředkovává mluvčí,“ uvedl.
Autory výzvy jsou lidé spjatí s projektem Paměť národa a neziskovou organizací Post Bellum, která dokumentuje vzpomínky pamětníků 20. století. Výzva vznikla jako odpověď na aktuální dění ve světě i v České republice, například nedávné nevpuštění studentů na Albertov.
„Reaguje na to, co se stalo 17. listopadu, co se děje v Evropě kolem uprchlíků, co udělalo Rusko na Krymu a do jaké hluboké propasti se propadá a my možná s ním,“ uvedl na svém facebookovém profilu vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa (více o Adventní výzvě čtěte zde).
Mezi prvními, kdo se pod Adventní výzvu podepsali, byli českoslovenští veteráni druhé světové války, odbojáři, přeživší oběti holokaustu, bývalí političtí vězni a disidenti, například katolický kněz Tomáš Halík, socioložka Jiřina Šiklová nebo kardinál Miloslav Vlk.
