Návrh chtějí pro jistotu podat i u plzeňského magistrátu. "Neděláme si iluze o provázanosti mezi magistrátem Prahy a vlastníkem," řekl iDNES.cz Martin Kadrman z Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví, která organizovala internetovou petici za záchranu mostu.
Západočeská metropole už řeší také správní řízení s vlastníkem Karlova mostu kvůli nedostatkům během probíhající opravy památky. O sankcích měl původně rozhodovat pražský magistrát, ten je ale zároveň investorem oprav. Proto ministerstvo kultury předalo případ do Plzně.
SPORY KOLEM OPRAVYOprava mostu trvá již více než dva roky, město jako vlastník bylo za průběh kritizováno inspekcí ministerstva kultury. Praha některá pochybení uznala a uložila sama sobě mírnou pokutu. Sdružení ASORKD podalo loni trestní oznámení v souvislosti s opravou kvůli nedbalosti, uspořádalo demonstraci, sešlo se se zástupci UNESCO, když byli v Praze na inspekci kvůli tunelu Blanka. Sdružení teď podává další trestní oznámení a asi za měsíc zorganizuje také další demonstraci na Mariánském náměstí. |
"To je kuriózní návrh," míní odborník z Národního památkového ústavu Josef Štulc. "Zřejmě ho chtějí zdůvodnit špatnou péčí o památku a opřít se o možnosti, které dává památkový zákon." Podle památkáře jde o krajní možnost, která byla za jeho třicetiletou kariéru použita jen jednou. Ani teď prý není k používání tohoto nástroje politická vůle.
Památkový zákon platí ještě z předrevolučních let (od roku 1987), kdy bylo vyvlastnění častějším nástrojem, a přesto se nevyužívalo. "Je to spíš demonstrativní gesto," poznamenal Štulc na adresu sdružení a doplnil: "Karlovu mostu to nijak nepomůže, jejich motivace mi není zcela jasná."
Památkář se domnívá, že jde jen o útok sdružení na magistrát, nikoli o Karlův most. Přitom podle něj se obnova národní památky za poslední měsíce zkvalitnila. "To je nejhorší, co se může v památkové péči přihodit, je stát se nástrojem kampaně," myslí si Štulc.
Kromě návrhu na vyvlastnění chce občanské sdružení podle Kadrmana podat ještě trestní oznámení kvůli ztraceným kvádrům vyřazeným z mostu. Protokoly o kamenech neodpovídají podle něj skutečnosti. Navíc dokumenty o kamenech, které měly skončit v drtičce, nejsou podepsané památkářem, tvrdí Kadrman.
