SERIÁL: Slavné případy české kriminalistiky
Jeho první obětí se stala 8. dubna třiadvacetiletá Alice P. Straka ji přepadl kolem deváté večer v lesíku poblíž sídliště Novodvorská v Praze 4. Udusil ji. Pitva navíc prokázala sexuální násilí.
O měsíc později, 4. května, vraždil podruhé. Krátce po půlnoci zaútočil v Zelenečské ulici v Praze 8 na třicetiletou lékařku. Svou oběť uškrtil. Věra F. měla kolem krku pevně utažené ramínko od podprsenky. Opět se prokázalo i sexuální násilí.
Straka útočil dvakrát v jeden den
O otrlosti a brutalitě pachatele svědčí i fakt, že téhož dne před půlnocí byla ve stejné lokalitě přepadena další žena. Čtyřiatřicetiletá Vlasta Š. však měla neuvěřitelné štěstí. Útok přežila, byť si útočník myslel opak. Strakovi totiž žena připadala starší, než se původně domníval, a tak ji chtěl "pouze" zlikvidovat coby nepohodlného svědka.
Žena útočníka později popsala velmi stroze, v podstatě jen vyjmenovala věci, které jí odcizil. To, že své oběti Straka okrádal, bylo jaksi "samozřejmé".
Třetí zavražděné ženě bylo jednatřicet. Vrah ji přepadl 16. května na Puškinově náměstí v Praze 6. Kolem krku měla celkem tři škrtidla. Čalounickou niť upravenou do katovské smyčky, na dva uzly zatažené ramínko od podprsenky a ještě na dva uzly utažený pásek od svetru. Pitva i tady prokázala sexuální násilí.
Vrah útočil v neděli, či ve svátek
Při pátrání po pachateli vyšetřovatelé zjistili, že vraždil vždy před prvním pracovním dnem. To znamená buď poslední víkendový den, či ve svátek. Podle způsobu provedení a stop z míst činů usuzovali, že se s největší pravděpodobností jedná o stejného pachatele.
Tomu nasvědčovaly i zajištěné spermie, které pocházely od muže se stejnou krevní skupinou. Navíc se na tělech všech obětí objevovaly kovové částečky typické pro strojírenskou výrobu.
Vodítkem k pachateli byly starší případy
Policisté vzhledem k mimořádně vážné situaci otevřeli všechny dosud neobjasněné případy znásilnění či omezování osobní svobody. Zjistili tak, že 17. února téhož roku byla na téměř stejném místě, kde byla zavražděna Alice P., obtěžována jiná dívka.
Dvacetiletou Milenu tehdy útočník napadl zezadu a začal ji škrtit. Dívce se však podařilo s mladíkem navázat kontakt. Slíbila, že mu bude po vůli. On se jí svěřil, že je mu šestnáct let a že bydlí na internátě mimo Prahu. Mezitím dvojice došla na osvětlenou ulici, kde Milena začala volat o pomoc. Útočník utekl.
Další důležitý důkaz kriminalisté objevili při otevření případu, který se udál 2. dubna 1985. Tehdy neznámý sympatický mladík nabídl na tramvajové zastávce doprovod osmnáctileté Ludmile. Představil se jako Jirka a vyprávěl, že se učí druhým rokem ve Stochově u Kladna. Zmínil se i o tom, že mají nového přísného ředitele…
Když dorazili k domu, kde Ludmila bydlela, začal si vynucovat pohlavní styk. Dívka se bránila, útočník ji začal škrtit a vyhrožovat vraždou, pokud mu nebude po vůli. Nakonec se jí podařilo vběhnout do domu a zmáčknout několik zvonků…
Policie si pro Straku došla na internát
Pro policisty už pak nebyl problém najít ve Stochově dotyčný internát i správného učně. Ve Strakově šatní skříňce navíc objevili Ludmilin občanský průkaz, který jí při přepadení stačil ukrást. Své zločiny páchal vždy večer před odjezdem z Prahy na internát.
Straka pocházel ze spořádané rodiny. Jeho otec byl zedník, matka skladová dělnice DP Metro. Měl dva sourozence. Sestra tehdy studovala pedagogickou školu a bratr navštěvoval školu základní. Když bylo Strakovi osm let, byl na žádost školní lékařky a jeho matky vyšetřen na psychiatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice. Lékaři u něho zjistili syndrom psychomotorického neklidu s neurotickými rysy a projevy.
Byť byl Straka manuálně zručný, přesto měl na učilišti problémy s učiteli. Soustavně totiž porušoval školní řád i pracovní kázeň.
Od soudu odcházel s desetiletým trestem
K první vraždě se přiznal už v policejním autě, které ho vezlo do Prahy k prvnímu výslechu. Nakonec byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o ně, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Za tyto činy byl vzhledem ke svému nízkému věku odsouzen k maximálnímu možnému trestu deseti let odnětí svobody. Musel se rovněž podrobit kastraci a po odpykání trestu následovala ústavní léčba v bohnické psychiatrické léčebně.
V prosinci roku 2004 byl propuštěn. Články iDNES o spartakiádním vrahovi zde.
