Soud tentokrát zamítl vydání zámku, protože dědička rodu Kristina Colloredo-Mansfeldová nesplnila podle něj všechny podmínky pro vydání.
Soud se řídil rozhodnutím Ústavního soudu, podle kterého Němci zámek nezabavili kvůli rasové perzekuci. Proto nemůže být rasový motiv důvodem k vydání zámku.
Rychnovský soud už jednou renesanční zámek dědičce rodu Colloredo-Mansfeldů Kristině vrátil a totéž zopakovaly krajský i Nejvyšší soud. Ústavní soud však jejich rozhodnutí letos v lednu zrušil a odstartoval tak nové kolo soudních pří.
Předmětem sporu je, zda stát Colloredům majetek zkonfiskoval v době, kterou zákon o mimosoudních rehabilitacích z roku 1991 považuje za rozhodné období.
Čech nebo Němec?
Především pak musí žalovaná strana, kterou je Národní památkový ústav, dokázat, že otec Kristiny skutečně usiloval za války o německou státní příslušnost, a tím přišel o československé občanství.
"Předložili jsme některé nové důkazy o občanství, které ukazují zejména to, že matka Kristiny ani ona sama nebyly říšské Němky. Její matka měla československé státní občanství od roku 1937, protože tu byla předtím vdaná," řekl už v červenci u soudu advokát dědičky rodu Vlastimil Nedomlel.
Poslední vlastník Opočna Josef Colloredo-Mansfeld podle některých důkazů vyplnil za války dotazník ke zjištění německé národnosti či přímo přihlášku k ní. Dokument už však neexistuje a odkazuje na něj jen jeho jednací číslo v archivech.
Přítelkyně rodiny a Kristinina někdejší chůva Růžena Valášková o češství Colloredů nepochybuje. "Znám je od dětství. Nikdy nebyli Němci, nikdy nikomu neublížili," prohlásila.
Podobně se vyjadřuje i starosta Opočna Zdeněk Filip. "Vždy jsem hájil názor, že Colloredové tady nikomu neublížili a že se navrácením zámku do jejich vlastnictví napravila stará křivda," uvedl již dříve v rozhovoru pro MF DNES.
