"Nejvyšší soud dal po procesní stránce jednoznačně najevo, že soudní řízení s Davidem Železným neproběhlo, jak mělo," komentoval osvobození svého klienta advokát Tomáš Sokol. Tvrdí, že po celou dobu procesu namítal celou řadu pochybení, které soudy nižší instance nebraly na vědomí.
Přesto připustil, že kdyby ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš nepodal stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu, mohl jeho klient skončit opět ve vězení. "Rozhodně si ale nemyslím, že zprošťujícího rozsudku jsme dosáhli jen díky tomu, že se jedná o mediálně známou osobu. Naopak možná tento fakt byl pro celý proces zátěží," řekl Sokol.
Soudy nižší instance zatím odmítly rozsudek komentovat
Představitelé krajského soudu a krajského zastupitelství nechtěli rozhodnutí Nejvyššího soudu komentovat, dokud rozdudek nedostanou. Mluvčí okresního soudu v Kladně Roman Lada pouze řekl, že Nejvyšší soud rozhodl, jak rozhodl a je nutné to respektovat. "Nepochybuji ale o tom, že pokud senát kladenského soudu rozhodl o vině a trestu pro Davida Železného, rozhodl tak na základů důkazů, které provedl," řekl.
Soudy rozhodly až po šesti letech
David Železný byl loni v červnu odsouzen k pěti letům vězení za to, že v srpnu roku 1994 odvezl spolu se svým kamarádem dívku z pražského nočního baru na odlehlé místo u Unhoště na Kladensku. Tam ji bitím a výhrůžkami přiměl k tomu, aby mu byla po vůli. Jeho přítel prý u toho nebyl, protože taktně odešel do ústraní.
Dívka ještě té noci všechno ohlásila na policii. Případ nejdříve soudil senát kladenského okresního soudu, který Železného osvobodil. Poté, co se státní zástupce odvolal, krajský soud nařídil nové projednání v Kladně.
Okresní soud dospěl ke stejnému závěru a krajský nařídil nové projednávání. Tentokrát však už soudci trvali na tom, že v Kladně musí soudit jiný senát. Byť líčení trvalo rekordně dlouho, neboť třináctkrát se k soudu nedostavil buď obžalovaný nebo jeho přítel - korunní svědek, nakonec soud loni v červnu rozhodl: pět let vězení.
Rozsudek zahrnoval trest za znásilnění u Unhoště i za další znásilnění, pro které už byl Železný odsouzen a dokonce si z tohoto trestu část odpykal ve vězení. Proti němu se odvolal a proto musel definivní verdikt vyslovit krajský soud. Naprosto se ztotožnil s posledním rozhodnutím soudců v Kladně.
Tím nabyl rozsudek právní moci. David Železný dvakrát požádal o odklad trestu ze zdravotních důvodů.
Železného se zastal Bureš
Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal počátkem října ve prospěch Davida Železného stížnost k Nejvyššímu soudu. "Ministr napadá především způsob, jakým se k rozhodnutí dospělo," řekl před časem mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček.
Ministr odkázal na ústavní princip
Burešovi se nelíbilo, že případ převzal jiný soudní senát. Odkázal na ústavní princip, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
"Nemohu stížnost hodnotit, abych nepředjímala rozhodnutí," vyjádřila se před procesem u Nejvyššího soudu jeho předsedkyně Eliška Wagnerová.
 Odsouzený David Železný telefonuje v soudní síni. Soud mu za znásilnění vyměřil pět let ve věznici s dozorem (29. června 2000). |
