Podle Klečky, jehož ústav je zapsán v seznamu znaleckých ústavů, je použití dřevěných prvků při výstavbě mostů běžné.
Dřevěné podložky se současně používají pro dočasné vypodložení mostních ložisek. "Dřevo svými parametry chrání konstrukce před poškozením v místě podepření a může ochránit nátěry. Obě tyto funkce plnilo dřevo při opravě mostu ve Studénce," tvrdí Klečka.
Dodal také, že použité dřevěné podložky sice nebudí dobrý dojem, nijak ale nesnižují spolehlivost mostu při vysouvání. Zvlášť měkké smrkové dřevo podle něj dobře plní funkci pevného vypodložení.
"Z těchto důvodů je zřejmé, že samotné dřevěné podložky nesnížily spolehlivost vysouvaného mostu a nebyly příčinou jeho zřícení," vysvětlil Klečka.
Stejným způsobem argumentoval i jeden z inženýrů, který byl kvůli tragédii ve Studénce obviněn. "Dřevo snížilo tření. Nemohlo způsobit havárii mostu. Když čtu, že znalci byli zděšeni, jsem taky zděšen," řekl.
Nehoda se stala 8. srpna. Mezinárodní rychlík Comenius jedoucí z Polska do Prahy narazil ve vysoké rychlosti do trosek zříceného mostu. Na místě zemřelo šest lidí, další dva cestující zemřeli později v nemocnici. Sedm desítek cestujících z Čech, Polska i Ukrajiny bylo zraněno. Škoda se pohybuje kolem 180 milionů korun. - čtěte Před rychlík se ve Studénce zřítil most, sedm lidí zemřelo
