Po vojně začal pětatřicetiletý Jiří Cabal úspěšně podnikat, našel si ženu a narodili se mu dva synové. Na sklonku devadesátých let však přišel tvrdý pád. Takřka v jediném okamžiku se mu sesypalo manželství i podnikání. Když se jeho nové přítelkyni narodil postižený chlapec, začal v zoufalství přepadávat pošty.
Celkem jich "udělal" jedenáct, protože potřeboval peníze na synovu léčbu. Alespoň se tím hájil u znojemského soudu, který mu v říjnu vyměřil čtyři roky vězení. Cabalovi se to zdálo příliš, a proto v úterý zkoumal jeho kauzu senát Krajského soudu v Brně, k němuž se odvolal.
"Nejsem špatný člověk a zasloužím si ještě šanci. Vím, že nějaký trest dostat musím, ale chtěl bych být co nejdříve nablízku svým dětem," snažil se obměkčit soudce středoškolsky vzdělaný muž, který měl až dosud čistý rejstřík.
Jeho poslední léta dláždil jeden krach za druhým. Navrhoval interiéry, ale jeho firma zbankrotovala. Se společníkem se rozešel, přišel o dům i o auto. Opustila ho manželka. Když už se zdálo, že se na něj začíná "usmívat" štěstí, přišla další rána.
"Našel jsem si novou přítelkyni, ale Martínek, který se nám před třemi roky narodil, trpí spastickou obrnou. Je postižený, dokáže se jenom plazit, a tak jsem potřeboval peníze na léky a speciální pomůcky. Jezdili jsme do Prahy po různých doktorech, neměl jsem tím pádem čas hledět si svého podnikání," přiblížil Jiří Cabal motiv, který ho dohnal k loupežím. Nejprve bral podle vlastních slov z výplat zaměstnanců, pak se to snažil vracet a vytloukal klín klínem.
Od loňských Vánoc až do poloviny května stál jedenáctkrát před poštovními přepážkami různých pošt na Znojemsku s maketou pistole a zařízením, o kterém tvrdil, že může vybuchout. Devětkrát mu vyděšené pokladní vydaly peníze. Celkem si tak přišel na čtvrt milionu.
"K loupežím mě inspirovala televize, ale vždycky jsem se choval tak, abych ty ženy nevyděsil," přiznal se u znojemského soudu.
Jenže to se mu nedařilo. Marii Čechovou, jednu z přepadených úřednic, která pracuje na poště v Tulešicích, hrozný zážitek pronásleduje stále. "Když vstoupil zarostlý a ve vytahaném svetru, myslela jsem, že je to normální zákazník. Najednou mi ukázal cedulku s nápisem přepadení. Začal mi tykat, dávat rozkazy. V rukou měl něco jako malou bombičku, takovou cívku, ze které trčely dráty. Pak na mě ještě namířil pistoli. Chtěl peníze a říkal dělej, dělej," popsala u soudu ve Znojmě pětačtyřicetiletá svědkyně.
Podle vlastních slov se nezmohla na jediné slovo. Když jí pohrozil, že vystřelí, vydala mu peníze. Jednala jako stroj. Teprve když odešel, všechno jí došlo a rozklepala se.
Cabalův obhájce Jeroným Tejc se snažil zdůraznit polehčující okolnosti. Mohl soudu doložit, že jeho klient použil peníze na pomůcky a léky. "Ten člověk byl skutečně psychicky na dně. Vůbec se nemaskoval a před poštou parkoval svým autem," argumentoval obhájce. Zdůraznil také, že Cabal měl místo skutečné pistole hračku a pošťačkám se na závěr omluvil.
Když ho policisté zadrželi, ke všemu se doznal a s policií pokorně spolupracoval. Na soud však tyto argumenty neplatily a čtyřletý trest potvrdil. "Jednání pachatele bylo vysoce společensky nebezpečné, útočil opakovaně. Ty ženy nemohly vědět, že jde o maketu zbraně," odůvodnil verdikt předseda senátu Karel Hortík.
