Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odborníci odmítají odběry za peníze, bezplatné prý zaručují lepší krev

  14:26aktualizováno  14:26
Krev by se neměla darovat za peníze, míní odborníci i ministerstvo zdravotnictví. Ohrozilo by to bezpečí pacientů i dárců, kteří by mohli mít důvod zamlčovat svůj zdravotní stav. Resort i lékaři tak reagovali na vyjádření někdejšího obchodníka s krví Josefa Šťávy, podle nějž by se za odběr mělo platit.
Dárcovství krve by mělo zůstat zdarma, míní odborníci. Ilustrační foto

Dárcovství krve by mělo zůstat zdarma, míní odborníci. Ilustrační foto | foto: shutterstock.com

Myšlenku, že by se mělo za darovanou krev platit, protože se z ní vyrábí drahá plazma, vyslovil bývalý majitel Diag Human v rozhovoru s režisérem Janem Kačerem, s nímž se zná.

Krev a plazma

Ročně se u nás podle ministerstva zdravotnictví odebere asi 100 tisíc litrů plné krve. Z ní se vyrobí asi 50 tisíc litrů plazmy jako suroviny pro zpracování na krevní deriváty. Po vzniku plazmaferetických center přibývá přímých odběrů plazmy. V roce 2010 bylo odebráno již téměř 500 tisíc litrů plazmy.

"Jednou se mě zeptal: Jak můžete podporovat dobrovolné dárcovství krve, když stát okrádá ty lidi? A já mu říkám: To je přece samozřejmé, že dám zadarmo krev. Ale víte, kolik z litru krve udělám plazmy? ptal se Šťáva. Ta krev, kterou vy dáte zadarmo, z toho je výrobek tisíckrát dražší, vysvětlil mi," uvedl v rozhovoru pro MF DNES Kačer.

Lékaři ani ministerstvo však s touto myšlenkou nesouhlasí a naopak kvitují, že je dárcovství v Česku většinou bezplatné. Krev za peníze by podle povolaných dárcovství zkomplikovala a ohrozila jak pacienty, tak samotné dárce.

"Dobrovolné a bezpříspěvkové dárcovství je nejbezpečnější pro příjemce transfuzí. Bezpříspěvkový dárce není finančně motivován k odběru, tudíž nemá tendenci zamlčet důležitá fakta o svém zdravotním stavu, která zvyšují riziko poškození jak jeho samotného, tak i příjemce," míní předseda Společnosti pro transfuzní lékařství Vít Řeháček.

V případě katastrof by nám mohla krev chybět

Rozhovor s předsedou Společnosti pro transfuzní lékařství

"V komerčních plazmaferetických centrech, která poskytují finanční úhradu při odběru (nazývá se například kompenzace ušlého času, kompenzace nepohodlí a podobně), je významně vyšší záchyt hepatitidy C než u dárců v nemocničních zařízeních transfuzní služby, kde se odebírají krev a krevní složky bezpříspěvkově," argumentuje Řeháček.

Transfuzní stanice

Zřizovatelem může být ministerstvo zdravotnictví, kraj, obec nebo jsou to soukromá zařízení. Odběry provádí 68 nemocničních zařízení a 11 plazma- feretických center. Ročně u nás proběhne přibližně 425 tisíc odběrů plné krve, a asi 660 tisíc plazmaferéz (140 tisíc v nemocničních zařízeních, 520 tisíc v komerčních plazmafer. centrech) a 18 tisíc trombocytaferéz (odběr krevních destiček). Krev u nás darují všechny skupiny obyvatel ve věku od 18 do 65 let s maximem do 40 let. Nad 40 let počet dárců klesá. Muži převažují nad ženami v poměru 3:2 až 2:1.

Stejného názoru je i ministerstvo zdravotnictví. "Bezplatní, pravidelní a dlouhodobí dárci krve jsou skupinou, která dbá o svůj zdravotní stav a svým přístupem k dárcovství dává záruku sníženého rizika přenosu infekčních chorob a vede ke zvýšení bezpečnosti transfuzních přípravků a krevních derivátů. Finanční zvýhodnění dárců krve jakoukoliv zákonnou úpravou stávajících právních předpisů by bylo v rozporu s doporučením Rady Evropy," uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Řeháček dodal, že neexistuje jednotný model, zda platit, či neplatit za darovanou krev. Evropská legislativa se ale snaží systém sjednotit tak, aby bylo dárcovství bezplatné. Lidská krev nesmí být podle Sršně zdrojem finančního prospěchu pro dárce krve, ani pro zařízení, které ji odebírá.

Soukromá zdravotnická zařízení nicméně za odběr krevních složek platí, což motivuje i ty, kteří by si jinak "pustit žilou" nedali. Za jeden odběr získají lidé jako refundaci asi pět stovek. Za měsíc si tak mohou vydělat až tisíc korun, protože plazma se obnovuje rychleji než červené krvinky odebírané pro potřeby nemocnic. Krev v nemocnici je možné odevzdat čtyřikrát za rok, plazmu až dvakrát měsíčně.

Motivovalo by vás darovat krev, kdybyste za odběr dostali zaplaceno?

celkem hlasů: 2486

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 7. srpna 2011. Anketa je uzavřena.

dávám i zadarmo 910
ne 812
ano 764






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.