Abdullah Gül. Turkům se nelíbí, že pochází z náboženských poměrů a jeho žena nosí muslimský šátek.

Abdullah Gül. Turkům se nelíbí, že pochází z náboženských poměrů a jeho žena nosí muslimský šátek. | foto: Profimedia.cz

Křeslo tureckého prezidenta chce znovu kontroverzní Gül

  • 7
Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje pošle do nadcházejících prezidentských voleb opět Abdullaha Güla. Jeho kandidatura přitom v květnu přivedla zemi do politické krize, jež vyvrcholila předčasnými volbami. Opozice se bála islamizace země.

Abdullah Gül, ministr zahraničí Erdoganovy vlády, už svou kandidaturu oficiálně potvrdil novinářům. A hned ujistil, že pokud bude zvolen, jeho hlavní snahou bude posílit sekulární principy i směřování Turecka do Evropské unie.

Gül se takovými výroky snaží zmírnit znepokojení velké části turecké veřejnosti a hlavně politické opozice i armády, že jeho partaj AKP využije získání prezidentského postu k oddělení církve od státu a k posílení islamistických rysů země.

"Z toho nikdo nemusí mít obavy. Vezmu v potaz všechny názory, mým principem bude objektivita, o tom není třeba pochybovat," ujistil Gül. Řekl také, že si vyžádal setkání s vůdci opozičních stran, aby od nich získal podporu. Hlavní opoziční partaj už ale vyhlásila, že hodlá volby opět bojkotovat.

Země vzhůru nohama
Když Abdullah Gül o post hlavy státu usiloval na jaře, zemi to obrátilo vzhůru nohama. V Istanbulu i Ankaře se konaly statisícové protesty. Ministr pochází z náboženských poměrů a jeho manželka, stejně jako choť předsedy vlády Erdogana, nosí muslimský šátek. Neodkládá ho ani při oficiálních příležitostech, a to je v Turecku zakázané. Ženy nesmějí v šátku na úřady ani do škol.

Jarní volba hlavy státu ztroskotala, opozice ji bojkotovala. Vláda pak rozhodla o vypsání předčasných voleb. Konaly se v červenci a vyhrála je opět Strana spravedlnosti a rozvoje.

Voliči tak dokázali, že ekonomický růst a zvyšování životního standardu jsou pro ně v tuto chvíli důležitější než problém s šátky a výukou náboženství ve školách.

Prezidenta volí v Turecku parlament. Ten má celkem 550 členů a aby byl kandidát zvolen v prvním či druhém kole, potřebuje hlasy dvou třetin poslanců (367).

AKP má v zákonodárném sboru "jen" 341 zástupců, což je ale dost pro druhé a třetí kolo volby, kdy stačí pouhá většina poslanců (276). První kolo se má konat 20. srpna.

Volba tureckého prezidenta

Hlavu státu volí prezident, a to maximálně ve čtyřech kolech. V prvním a druhém kole je pro zvolení nutná dvoutřetinová většina hlasů (367). Pokud dojde na třetí nebo čtvrté kolo, stačí už jen absolutní většina, tedy 276 hlasů.

AKP má po předčasných volbách v parlamentu 341 poslanců, což znamená, že pokud se jí nepodaří zajistit podporu pro Güla už do prvních dvou kol, ve třetím si ho může zvolit sama. Pokud není prezident zvolen ani ve čtvrtém kole, musí být vyhlášeny předčasné volby.

Ústavní soud letos v květnu rozhodl, že prezidentská volba je platná jen za předpokladu, že se jí v parlamentu účastní alespoň dvě třetiny poslanců. Jarní hlasování opozice bojkotovala, a právě proto nebyl Gül zvolen. Nyní by takový problém neměl nastat. Hlavní opoziční partaj CHP, která má v parlamentu 99 křesel, sice oznámila, že její zákonodárci se k volbě nedostaví. Ovšem další strany zatím bojkot neplánují.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video