Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Křešice opět postavily hráz, lidé jsou ze stoupajícího Labe zoufalí

  15:42aktualizováno  15:42
Lidé v Křešicích na Litoměřicku opět postavili nedávno rozebranou protipovodňovou hráz. Stihli to o hodinu dřív, než předpokládá metodický plán. Z obavy před stoupající hladinou Labe se totiž do stavby vedle hasičů zapojili i další lidé z vesnice.

V Křešicích vyrostla podruhé za tři týdny mobilní protipovodňová stěna. Hasiči do Labe přečerpávají vodu z rozvodněného potoka. | foto: Karel Pešek, MAFRA

"Vyhlásili jsme první stupeň povodňové aktivity a o pomoc při stavbě valu požádali dobrovolníky. Přišlo jich hned asi dvanáct," říká starosta Křešic Václav Kovařík.

Na monitoru přitom sleduje, jak v Mělníku stoupá Labe. Právě mělnickým odečtem se povodňový plán Křešic řídí.

"Prognóza říká, že voda by neměla vystoupat výš než nad 550 až 600 centimetrů. V takovém případě to situaci v Křešicích nezhorší," ukazuje Kovařík.

Snaží se tím uklidnit i obyvatele vytopené obce, je to ale marné. Dobře si pamatují, jak se měnily prognózy před povodněmi začátkem měsíce.

V listopadu doplatili půjčku na škody z povodně 2002

"Nikdo vám neřekne pravdu. Nevíme, co bude, kolik vody sem přijde. Teď taky slibovali, že to bude jen jako v roce 2006. To jsme měli nábytek na bedýnkách, tak jsme to udělali stejně. Jenže vody bylo mnohem víc a už jsme toho moc nezachránili," říká Daniela Pavlovská, která měla v domě tři metry vody.

Fotogalerie

Zdi domku manželů Pavlovských přitom ještě úplně nevyschly od povodní z roku 2002. Manželé teprve loni v listopadu doplatili půjčky, kterými spláceli jedenáct let staré škody. Nyní jim záplavy zničily věci za 620 tisíc korun včetně kotle. Skoro všechen nábytek z přízemí museli vyhodit.

"Nejhorší je, že nevíme, co bude dál. Jestli voda nepřijde znovu. Když jsem slyšela, že je zase vyhlášený první povodňový stupeň, bylo mi hrozně," utírá Pavlovská slzy.

Víc než Labe navíc v minulých dnech trápil Křešice Blatenský potok přitékající z kopců. Jeho hladina stoupala rychleji než Labe a voda se začala rozlévat z břehů.

"Jak stoupal potok, stoupala nám i voda ve sklepě. My jsme tam přitom ještě ani pořádně nezačali uklízet. Naštěstí jak hasiči začali potok odčerpávat, zase klesala i spodní voda a ve sklepě jí ubylo," popisuje Pavlovská.

Hasiči museli čerpat potok, aby nepoškodil hráz

Hasiči odčerpávají vodu z potoka do Labe. Bylo to nutné i kvůli protipovodňovému valu.

"Hráz je dimenzovaná tak, že je připravená na vysokou hladinu Labe, ale ne na potok. Tlak z druhé strany by ji mohl poškodit. Vodu proto čerpá nejen velké čerpadlo, ale také patnáct menších navíc," říká Kovařík.

Nyní je již hladina Labe o metr výš a podle odhadu ještě o metr vzroste. Aby se voda nerozlévala do Blatenského potoka, hasiči jeho ústí zahradili.

"Kdybychom to nechali, bude stoupat i spodní voda. Někteří lidé už přitom mají ve sklepích kotle a v chladném počasí mohou topit," poznamenal hasič Jiří Hlavička.

Většina obyvatel vesnice ale ještě vodu ze sklepů odčerpat nemohla. Nedoporučují jim to statici. Kdyby vyprázdnili sklepy, tlak spodní vody z okolí jim dům poškodí.

Na povodňový účet Křešic už přišlo 2,5 milionu

Křešice zatím vyčíslily škody za červnové povodně jen na obecním majetku na 7,5 milionu korun.

"Ale to jsou jen prvotní škody. Následné teprve budeme počítat. Například jen kanalizace bude asi za deset milionů," zdůrazňuje místostarosta Ondřej Štědrý.

V Křešicích bylo začátkem měsíce pod vodou 264 domů. Na povodňový účet Křešic, který pomůže odstranit škody, zatím přišlo téměř 2,5 milionu korun.

Zničené Křešice. Příběh vesnice zaplavené začátkem června







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.