Kresba chlapce z Terezína poletí do kosmu

  • 7
Skvěle kreslil, psal básně, články, rozepsal román, redigoval časopis. Bylo mu čtrnáct, když ho z rodné Prahy odvezl transport do terezínského ghetta. Dne 28. září 1944 odjel v dobytčím vagonu z Terezína do Osvětimi. Měl transportní číslo 2392. V Osvětimi stopy po Petru Ginzovi končí...

Zítra se však jedna kresbička Petra Ginze z terezínského ghetta má dokonce ocitnout ve vesmíru. Kresba má příznačný název - Měsíční krajina. Ukazuje Zemi, jak si ji čtrnáctiletý Petr v beznaději ghetta představoval z povrchu Měsíce.

Na palubě amerického raketoplánu Columbia Petrovu Měsíční krajinu poveze do kosmu první izraelský astronaut Ilan Ramon.

Je to velmi symbolický příběh. Osmačtyřicetiletý plukovník izraelského vojenského letectva Ilan Ramon požádal jeruzalémský památník obětí holocaustu Jad Vašem, aby mu zde pomohli vybrat nějaký předmět spjatý s "konečným řešením židovské otázky".

Pro Ramona má holocaust dvojnásobný význam, je žid a Izraelec. Jad Vašem vybral právě kresbu Petra Ginze z Prahy, který zahynul v Osvětimi. Petrův příběh dodal Ramonově snaze připomenout ve vesmíru oběti holocaustu ještě daleko osobnější a konkrétnější rozměr. Ramonova matka přežila Osvětim, jeho dědeček a další členové rodiny zmizeli podobně jako Petr v nacistických koncentračních táborech.

Když Ilan Ramon mluvil z texaského Houstonu, kde se připravuje na svůj vesmírný let, se členy newyorské Americké společnosti pro Jad Vašem, řekl: "Mám pocit, že po 58 letech moje cesta plní sen Petra Ginze. Sen, který je nejlepším důkazem o velikosti chlapcova ducha, hocha uvězněného do zdí ghetta, které jej však nedokázaly zlomit. Petrovy kresby uchovávané v Jad Vašem jsou svědectvím o triumfu jeho ducha."

Známý český spisovatel Arnošt Lustig nedávno řekl o Petrovi a jemu podobných: "Mohl z něj vyrůst nový Mácha nebo třeba další Einstein..."

Petr se narodil 1. února 1928 v Praze ve smíšené česko-židovské rodině. Byl vášnivý čtenář, strašně rád psal a kreslil. Všichni ho považovali za všestranně talentovaného chlapce s velkou budoucností.

Už na začátku okupace se pustil do psaní románu, tak trochu ve stylu verneovky. Děj byl sice zasazen do Afriky, ale v mnohém, jak později napsala Petrova sestra Eva, připomínal tehdejší krutou pražskou realitu. Jakási skupina lidí kdesi v Africe přivede k životu monstrum, plaza, který chce ovládnout podobně jako Hitler - celé kontinenty.

"Petr se zřejmě domníval, že Verne, který vynalezl a předpověděl tolik věcí, nemohl mít takovou sílu představivosti, aby domyslil Hitlera... Petr považoval za potřebné ho doplnit. Anebo snad chtěl vyjádřit pocit dítěte, že to, co se odehrává ve světě, není skutečnost, nýbrž součást jakéhosi fantastického románu," napsala Petrova sestra Eva.

Také Eva se v květnu 1944 ocitla v Terezíně a setkala se zde s bratrem. Takto ve svém deníku popsala 28. září 1944, kdy Petr a bratranec Pavel se svým otcem Milošem odjížděli do Osvětimi.

"Vlak už je tady a oba chlapci jsou připraveni nastoupit. Petr má číslo 2392 a Pavel 2626. Jsou společně v jednom vagonu. Petr je fantasticky klidný a strýc Miloš ho obdivoval. Stále jsem doufala, že vlak nepřijede, i když jsem věděla opak. Ale dá se něco dělat?... Byl to hrůzný pohled, do konce života ho nezapomenu. Kolem kasáren se tlačil houf žen, dětí a starců, aby ještě jednou uviděli svého syna, muže nebo bratra. Muži se vykláněli, odsouvali navzájem jeden druhého. Celé kasárny byly obklíčeny četníky, aby nikdo neutekl... Teď jsou kluci pryč a nám po nich zbyly jen prázdné pryčny."

Petr se nikdy nevrátil. Zmizel i bratranec Pavel, strýc Miloš a všichni z otcovy rodiny. Petrovi rodiče a sestra přežili a později přesídlili do Izraele.

Ani v Terezíně nepřestal Petr psát a malovat. Psal o tom, jak mu chybí spěch Václaváku, Vltava, celá pohádková Praha, pustil se do románu Dobyvatelé. V roce 1943 rukopis doplnil i kresbou jedné z Kolumbových lodí. Je na ní krátká básnička, která svědčí o tom, že ani tehdy Petr neztratil naději. Končí slovy "... vy s kormidlem v ruce, vy běžte a pro nové dobuďte nový svět".

Možná že dnes se tato slova mohou leckomu zdát jako zbytečná a mladistvě patetická. Napsal je však chlapec, který každý den viděl, jak z ghetta vyjíždějí nové transporty, jak přibývá hladových, mrtvých a bezmocných...

Jsou to nakonec slova, která mohou být i mottem prvního izraelského astronauta. Uskuteční Petrův sen vidět Zemi tak, jak ji Petr v duchu viděl před mnoha lety v Terezíně. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video