Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prověřte nezávislost Pobaltí, žádali ruští poslanci. Kreml se distancoval

  15:02aktualizováno  15:02
Kreml se distancoval od snahy několika ruských poslanců, kteří chtějí od prokuratury prověřit, zda uznání nezávislosti pobaltských států bylo zákonné. Tři pobaltské státy nad tím vyjádřily znepokojení. Pobaltí se zřejmě obává i kvůli tomu, že obdobným způsobem ruské úřady zpochybnily předání Krymu Ukrajině, který Rusko loni v březnu anektovalo.

Ruský prezident Vladimir Putin. (20. června 2015) | foto: AP

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina ve středu prohlásil, že mu dělá potíže pochopit smysl poslanecké žádosti k prokuratuře ohledně nezávislosti Pobaltí. „V Kremlu jsme o takové iniciativě nevěděli. A upřímně řečeno, mám problém pochopit jádro tohoto návrhu,“ řekl Dmitrij Peskov.

Stejně tak i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že o poslanecké iniciativě nic neví.

Krátce poté mluvčí generální prokuratury ujistila, že poslanecká žádost o prověrku nezávislosti Pobaltí „nemá žádnou právní perspektivu“. Leckteré žádosti adresované prokuratuře jsou „zbaveny zdravého rozumu“, řekla agentuře TASS mluvčí Marina Gridněvová.

Generální prokuratura ještě v úterý tvrdila, že poslaneckou žádost posoudí. Poslanci Jevgenij Fjodorov a Anton Romanov argumentovali, že nezávislost Estonska, Litvy a Lotyšska uznala Státní rada SSSR, což byl podle jejich názoru neústavní orgán, který „způsobil obrovské škody suverenitě, bezpečnosti státu a obranyschopnosti země“ v závěru sovětské éry.

Estonská ministryně zahraničí Keit Pentusová-Rosimannusová agentuře Reuters řekla, že jde o další příklad vzmáhajících se imperiálních nálad v Rusku, jakkoli právně se jedná o naprostou absurditu.

Vztahy mezi Moskvou a pobaltskými státy, které Rusko anektovalo na počátku druhé světové války, jsou dlouhodobě pošramocené. Napětí však ještě stouplo po propuknutí bojů na východě Ukrajiny. 

Všechny tři pobaltské státy mají početné ruské menšiny a také je znervóznilo Putinovo loňské prohlášení o právu vojensky zasáhnout na ochranu krajanů v cizině. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. Někteří analytici však varují, že právě zde by Putin mohl otestovat odhodlání Západu bránit své nové členy.

Autoři: ,


Témata: Krym


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.