Že vám jméno Medveděv nic neříká? Raději si ho zapamatujte, příští rok se může stát jedním z nejmocnějších lidí planety. Anebo bude zcela zapomenut, politika je nevypočitatelná, a ruská politika zvlášť.
Příští rok totiž končí současnému prezidentovi druhé volební období, a protože mu ústava zapovídá kandidovat potřetí, v březnu 2008 by mělo Rusko mít nového prezidenta.
Bude to nejspíš změna zásadní a také nesmírně napínavá. Již nyní se v zákulisí Kremlu roztáčí zvenčí neviditelné soukolí bitvy o kremelské nástupnictví.
Putin se v roce 1999 stal prezidentem tak, že ho chřadnoucí prezident Boris Jelcin jednoho dne prostě označil za svého "vyvoleného nástupce" a on se už šance nepustil.
Dnes hlava Kremlu opakuje, že nebude Rusům radit, koho zvolit. "Nejmenuji žádného nástupce, existovat budou pouze kandidáti na prezidenta," prohlásil Putin minulý týden na velké tiskové konferenci.
"Mám právo dát najevo, komu bych dal přednost, avšak stane se tak až v předvolebním období."
Putin za rok odejde. Ale ne tak docela, vlivný bude dál
Avšak pozor: ten, "komu dá přednost", má v podstatě vítězství jisté.
Mít za sebou Kreml v Rusku znamená mít de facto kontrolu nad zemí i klíčovými médii. A kromě toho, Putin se i nadále těší značné popularitě a mnoho voličů opravdu dá na to, komu by on "dal přednost".
Přednedávnem vyplynulo z jednoho průzkumu mínění, že poprvé za patnáct let od rozpadu SSSR je většina Rusů spokojena se současností a neutápí se v nostalgii po komunistických starých dobrých časech – 52 procent si přeje žít v Putinových časech, a "jen" 31 procent v stále oblíbené éře Leonida Brežněva.
A kdo by se tedy mohl stát tím vyvoleným? Ruští a západní experti spekulují, že se nejspíš rozhodne mezi dvěma kandidáty.
A co na to Medveděv?
Prvním z jich je Sergej Ivanov, ministr obrany a muž považovaný za jednoho z nejbližších Putinových spolupracovníků.
Tak jako prezident má za sebou kariéru v tajných službách a je to nesmlouvavý propagátor obnovy ruského velmocenského postavení ve světě. Rozhodně má doma i za hranicemi pověst "jestřába" a tvrdého politika.
Druhým je méně nápadný, leč též nesporně velmi vlivný první vicepremiér Dmitrij Medveděv. Je mu jedenačtyřicet, vystudoval práva, patřil k nejužšímu kruhu věrných, kteří s Putinem přišli z Petrohradu do Moskvy a pomáhali mu získat kontrolu na Ruskem.
Kam odejde Putin?
Šéfoval jeho úřadu, nyní patří k nejvýznamnějším mužům plynařského gigantu Gazprom.
Vlivný list Wall Street Journal před časem citoval znalce kremelské politiky, dle nichž má nyní větší šanci stát se vyvoleným právě Medveděv.
Ale odejde Putin opravdu za rok? Nedá se vyloučit, že se pomocí nějaké kličky rozhodne v úřadě zůstat. Většina expertů mu však opravdu věří, že křeslo hlavy Kremlu opustí.
I tak zřejmě zůstane vlivným, či dokonce nejvlivnějším mužem země a bude dál tahat za drátky. Není tedy pravděpodobné, že by výměna v čele Kremlu přinesla nějakou zásadní změnu, Putin odejde, ale jeho Rusko zůstane.
A bude nadále zemí, na níž Západ znepokojuje přílišná koncentrace moci v rukách úzkého okruhu lidí.
Putin o svých konkrétních plánech zarytě mlčí, přiznává ovšem, že z politiky nezmizí. Jednou z možností je, že se stane klíčovou postavou například právě Gazpromu, který kontroluje nemalou část ruského přírodního bohatství.
