Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kreml dvacet let po rozpadu SSSR křísí sny o ruském impériu

  6:51aktualizováno  6:51
Sovětský svaz nebyl nic jiného než velké Rusko, prohlásil nedávno ruský premiér Vladimir Putin. Dvacet let po jeho rozpadu se chystá imperiální ambice Moskvy oživit se svým projektem Euroasijského svazu.

Ruský premiér Vladimir Putin (2. prosince 2011) | foto: AP

Putinova myšlenka se opírá o takzvaný Jednotný hospodářský prostor, který od ledna příštího roku na bázi dosavadní celní unie spojí Rusko, Bělorusko a Kazachstán. V budoucnu by se ke zmíněné trojici států mohly připojit i Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Euroasijský svaz se má stát protiváhou Evropské unie na jedné a čínského vlivu na druhé straně. Moskva se stále zajímá o postsovětský prostor, který označuje termínem "blízké zahraničí". Signalizuje to i převzetí běloruských plynovodů, sbližování s Kazachstánem i nově nalezená přízeň Ukrajiny.

Putin chce vznik svazu oznámit dvacet let poté, co se komunistické impérium rozpadlo. V prosinci 1991 se v rezidenci Viskuli v Bělověžském pralese sešly špičky sovětských svazových republik, aby jednaly o osudu hroutícího se Sovětského svazu.

Spiklenci z pralesa

Prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk, předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič ale nakonec podepsali tzv. bělověžskou dohodu, která existenci mocného impéria po 69 letech ukončila.

"My, prezidenti Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny, konstatujeme, že Svaz sovětských socialistických republik jako subjekt mezinárodního práva a geopolitické reality končí svou existenci," zní text dokumentu, který završil touhy sovětských republik po samostatnosti.

O dva týdny později podepsali v Alma-Atě nejvyšší představitelé jedenácti bývalých svazových republik protokol k bělověžské dohodě a potvrdili zánik SSSR. Michail Gorbačov odstoupil z funkce sovětského prezidenta a nad Kremlem zavlála vlajka Ruské federace.

SSSR se ale začal hroutit už na počátku 80. let, kdy americký prezident Ronald Reagan Sovětský svaz označil za "říši zla" a Gorbačov zavedl perestrojku a politiku "glasnosti", kterou odstartoval změny v diplomacii SSSR i na politické mapě světa.

Sovětská agonie

Politika nevměšování se do záležitostí východoevropských zemí předznamenala zánik socialistického bloku v Evropě. Moskva také přestala s vývozem komunistické revoluce do třetího světa a v únoru 1989 odešel poslední sovětský voják z Afghánistánu.

Uvnitř SSSR vyhlásily nezávislost jako první pobaltské země. Když začal požadovat suverenitu i pilíř SSSR - Rusko, rozpad byl na spadnutí. Téma nezávislosti vyhrotilo letitý konflikt mezi Borisem Jelcinem a Gorbačovem, který s rozpadem svazu nesouhlasil.

Jelcinovu převahu potvrdilo schválení deklarace o státní suverenitě RSFSR v červnu 1990. V srpnu následujícího roku se zastánci tvrdé linie pokusili chod dějin zvrátit a pokusili se o puč. Jeho zfušované provedení však rozpad impéria jen urychlilo.

Putin, který kdysi konec sovětského impéria označil za největší geopolitickou katastrofu 20. století, po nedělních volbách čelí oslabení pozic své strany Jednotné Rusko. Přesto se s největší pravděpodobností příští rok stane opět prezidentem, aby mohl realizovat svůj plán na vznik Euroasijského svazu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.