Mezi spisy budou zřejmě i podrobnosti o tom, co v té době dělali Milouš Jakeš a Josef Lenárt. Ti prozatím unikli trestu za vlastizradu mimo jiné i kvůli tomu, že soud neměl dostatek důkazů. Jejich případ nyní může nabrat nový směr.
"Uzavřeli jsme speciální dohodu o zpřístupnění dokumentů s Archivem moderních dějin v Moskvě. Může vrhnout světlo na to, kdo přesně spolupracoval se Sověty," řekl ředitel Ústavu soudobých dějin v Praze Oldřich Tůma. "Nebojíme se toho, jsem si jistý, že nespáchali skutek jim kladený za vinu," řekl advokát Jakeše a Lenárta Kolja Kubíček.
Klíčovými dokumenty, které by mohlo přinést otevření archivů, jsou podklady pro jednání Brežněva se šéfy komunistických států 18. srpna 1968. Tehdy Brežněv hovořil o tom, že má v Praze věrné soudruhy, ale neupřesnil to. "K tomu by měly být přesnější podklady. On o tom nehovořil jen tak," řekl Tůma.
Otevření archivu může ovlivnit i připravovaný proces s dalším bývalým komunistickým prominentem Karlem Hoffmannem, který čelí obžalobě, že na pokyn okupantů nechal v srpnu 1968 vypnout rozhlas, aby zabránil informování veřejnosti.
"Kdyby se prokázalo, že některý z obžalovaných byl například agentem sovětské tajné služby, znamenalo by to, že obžaloba by byla důvodnější, pádnější. Ale samo o sobě to ještě nemusí způsobit, že budou automaticky odsouzeni," upozornil státní zástupce Jiří Bednář, který podával obžalobu proti Jakešovi a Lenártovi.
Někteří odborníci však nabádají k opatrnosti, dokud nebudou fotokopie dokumentů opravdu v Praze: "Sověti otevření archivů slibovali již vícekrát," upozornil jeden z českých historiků, který nechtěl v této souvislosti uvést své jméno. Přehled dokumentů určených k okopírování však už byl zpracován.
Nyní se jedná o jejich odtajnění. "Procedura je komplikovaná, každý resort se k tomu musí vyslovit. Podle názoru ředitelky archivu mohou být zpřístupněny ještě do konce roku," řekl ředitel Ústavu soudobých dějin Oldřich Tůma. Hned poté mohou být okopírovány a kopie převezeny do Česka.
"Vítáme to, bez těchto materiálů nelze bezpečně říct, jaká úloha při spolupráci na invazi byla mezi našimi občany a SSSR. Máme podezření, že se to dělo utajeně a vstupovala do toho sovětská tajná služba KGB," řekl náměstek ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Upozornil současně, že by to mělo velký význam historický, i kdyby se nakonec nepodařilo nikoho odsoudit.
Česko se pokoušelo o zpřístupnění dokumentů z Ruska mnohokrát, dosáhlo však vždy jen dílčích výsledků, například zveřejnění takzvaných zvacích dopisů v devadesátých letech.
